Těšte se, Mikuláš už se blíží. I dnes si podrobně pamatuji naše setkání před rokem… Šla jsem večer na zastávku autobusu a v poprašku sněhu se přede mnou rýsovaly čtyři šlépěje, které každou chvíli nekoordinovaně mířily na jinou stranu. Podél se vlnila dlouhá klikatá čára kopírující nesmyslnost pohybu. To jak světec táhl svou berlu…
Čert i Mikuláš stáli na zastávce. Anděl nikde. Postavila jsem se raději kousek vedle ve snaze nerušit jejich rozjímání. Ten s kopytem se však po chvíli vrávoravě přiblížil. „Úbléblé,“ zařval mi najednou do ucha a zachrastil řetězem. K jeho velké radosti jsem znatelně nadskočila. „Já jsem čert,“ vyjevil mi překvapivě celou pravdu a vyplázl jazyk. Kolem zavoněla slivovice… „No tak, Karle, škyt. Nech toho a to… neobtěžuj,“ ozval se majestátně Mikuláš. Čert se začal poněkud hystericky smát a roztočil řetěz. Ten ho vzápětí praštil přes ruku.
V té chvíli se k nám připojila mladá maminka s holčičkou. Čert okamžitě změnil předmět zájmu a přestal si třít zraněné zápěstí. „Nóó, to je ale lóóskošné děťátko, blebleblé, byla jsi hodná, holčičko?“ pravil. Mikuláš se snažil dítě pohladit po hlavičce. Minul. Maminka zděšěně přitiskla vyjevenou holčičku k sobě. V té chvíli přijel autobus.
Čert i světec obtížně nastoupili. Provázela jsem je pohledem. Ten obrázek se mi na celý rok vryl hluboko do paměti. Unavený pekelník a bílé vousatý stařec mistrně balancující v dopravním prostředku, oba svorně obtočeni kolem mikulášské berle…
.
.
Foto 2: prostejovsky.denik.cz
Kdoví, jak dopadnou letos 🙂
Já myslím, že stejně… Taková těžká a odpovědná práce!
přesně tak, dělat bych to fakt nechtěla 😀 ani toho anděla 😀
No ale zase – ty naturálie…
Jak to tak ctu, asi budu na Mikulase radeji doma:-) Veronika
Nikam nechoď! Mikulášové i čerti jsou děsně zákeřní. Takhle večer už tě možná i praští berlou… A to už nehovořím o andělích…
Ti jsou nejzákeřnější, protože se tváří jakože nic:) A pak ta úmrtí na alergii na peří… Jojo, není to lehké okolo Mikuláše:) Veronika
:-))
Dávej na sebe pozor! A kdyby bylo nejhůř – dej Claritin nebo Xyzal sobě i andělovi…
To je skvělý námět do Ta naše povaha česká:D
Díky… Miluji národní kolorit…
Když jsem byla malá, tak jsme bydleli v nejvyšším patře paneláku. Než k nám čert došel, tak byl vždy totálně namol…..
Tak vidíš… Oni to totiž mají Mikulášové geneticky podmíněné…
😆
Tak stane se :D. Ale výborná historka!
Díky… Já jim to nezazlívám… Naopak…
Myslím, že to je prostě Mikulášský kolořiť a nebylo by dobré na tom něco měnit… prostě některé věci se nemění, a tak to má být :-)))
Tak, tak. Správně díš! Kolořiť!!!
Anjel asi ostal ležať pod stolom u nejakej milej rodinky. Základom však je, že aj napriek problematického stavu Mikuláša, nikde nestratil svätožiaru. Či?
To víš, že jo…
Bude ji mít i letos…
Kdyz o tom tak ctu tak mi strasne chybi ta nase zemicka…raj v srdci Evropy, kde slivovice a dobre pivo tece proudem, lidi se prevlikaji za Mikulase a andela a vseci se spolu radostne opijeji.
To je proste jina nez Ti urvani, namysleni Italove bez smyslu pro humor…buuuuu.
Ale no tak, nesmutni… Já ti zase závidím ty opuncie a moře a krásné boty…
A kdykoli můžeš chodit na blogy českých holek…
Autobus do pekla? 🙂 Já na Mikuláše nerada vycházím 😀 Dnes jdu do divadla… ve tři do města, asi je potkám, bé… V neděli uvidím Szczygiela 🙂
a) Raději se jim vyhni…
b) Tak to jsem zvědavá, jak na tebe bude působit….
Myslíš, že umí česky? … mohl by. Koupila jsem si kvůli němu Gottland, tak si vezmu aspoň podpis. A snad bude působit dobře.
Umí! A rozumí…
Já si to myslela, když je čechofil 🙂
Zejtra večer jedu do štatlu. Už se na ty figurky v ulicích docela těším. 😉
No – já vás varovala….
Na mě si tak nějak ještě nikdy netroufli a zlatíčko tvrdí, že je to proto, že mě se bojí i čerti. 😛
Výmluva!!! Čerti se bojí peří (tak co tam v tom případě dělá ten anděl?) a posvěcených předmětů (kříže atd…) O vás nikde nic nepíšou…
Nepíšou páč já sem v tý kolonce posvěcených předmětů. Mám totiž svatozář! 😀
„Pokusil se dítě pohladit po hlavě. Minul.“ Aneb záchvat smíchu v autobusu 🙂 Jsem ráda, zr jsem Tvůj blog našla, vždycky se výborně bavím. A těším se na další zážitky. Třeba z letošního Mikuláše 😉
Cha!!! Bůh ví, co letos chystá Ježíšek…