Vzpomínka na Paříž aneb Ty zatracené čepičky…

Paříž zná každý. Osobně – nebo aspoň z knih a filmů. Poprvé jsme se s dcerou s dámou na Seině setkaly před osmi lety. Běhaly jsem po městě jako smyslů zbavené, nořily se do metra a zase z něj vyskakovaly, abychom stihly všechny památky. Další setkání už bylo o poznání klidnější….

Paříž je městem módy, krásy a šarmu. Je  domovem celé řady luxusních značek, jako jsou Dior, Chanel, Yves Saint Laurent nebo  Givenchy. Šarm a styl Pařížanek je pověstný.

Toto je metař na Montmartre. Všimněte si, prosím, toho dokonale barevného sladění outfittu. Nadčasový střih a čistota linií. Ke cool outfitu patří  doplňky tón v tónu. No jo, vždyť to říkám –  město módy…

.

.

Chrlič na jednom z obrovského množství chrámů (už nevím na kterém.) Všechny jsou TAK strašidelné , že vás to nutí odejít raději dál.

Tato příšerka se mi abnormálně líbila. Připomínala mi mou učitelku matematiky ze základní školy.

.

Hrob mého oblíbeného Oscara Wilda na hřbitově Pere Lachaise. Stihly jsme ho ještě v době, kdy fanynky anglického spisovatele a dramatika zdobily náhrobek otisky namalovaných rtů a různými vzkazy.

V roce 2011 byl hrob se skulpturou letícího anděla kompletně vyčištěn, neboť rtěnky se prý začaly vpíjet do kamene a poškozovat ho. Nyní náhrobek chrání před zarputilými „líbačkami“ skleněná deska a fanynky otiskují rtíky na blízký strom… Ten si na ně dosud nestěžoval…

.

Ach ano, co by byla Paříž bez Eiffeifelovky. Francouzi údajně říkají, že Paříž je nejkrásnější právě z Eiffelovky z jednoho prostého důvodu: protože tam není vidět Eiffelovka (ale to bude jistě pomluva).

Věnujte  pozornost žlutým čepičkám dětí pod věží. Tato robátka nás pronásledovala celý den. Když jsem je poprvé potkaly u Sacré-Cœur, zdály se nám ty švitořící děti, označené zářivými čepičkami, roztomilé. Poté jsme je potkaly u Vítězného oblouku, u Notre Dame a v muzeu D´Orsay. Pod Eiffelovkou už jsme ty uřvané děti i ty blbé žluté čepice upřímně nenáviděly…

.

Ossip Zadkine byl sochař ruského původu, jehož umělecké začátky ovlivnil kubismus. Studoval v Londýně a od roku 1909 žil v Paříži. Do muzea s příznačným názvem jsme nešly (mám pocit, že na určitých místech, kam odkazuje šipka, se občas ocitám i tak). Nápis jsme zvěčnily, neboť nás pobavil. Do té doby jsme o Zadkinovi neměly ani tušení…

.

Au revoir, mademoiselle Paris…

.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice JEN TAK se štítky , , , , , , , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

24 reakcí na Vzpomínka na Paříž aneb Ty zatracené čepičky…

  1. Konečně zajímavý průvodce Paříží Ten metař je fakt fešák, doufám, že má také blog..-

  2. Určitě! Vím to, protože jsem s ním mluvila. Je zaměřen na doplňky a zejména se věnuje barevnosti a struktuře tkanin.

  3. Ty jo, byla jsem v Paříži jen jednou, bylo to těsně po revoluci v roce 1990. Vyrazily jsme tam s mámou v rámci podnikového zájezdu. Vezl nás tam autobus Karosa (rok výroby raz dva) s obrovským nápisem JARO HOMOLA. Nikdy nezapomenu, jak jsme se prodírali tím ohromným kruhákem a ti Francouzi na nás vytřeštěně koukali a nechápali, co to přijelo za exoty. Já měla kromě růžové bundy také svítivě žluté silonové ponožky v červených teniskách… Tam jsem byla poprvé v McD! Ještě dlouho potom jsem měla schované kelímky s „pokličkou“ a brčka zabalená v papíru jako suvenýr!!! A hotel F1? Pro nás intercontinental, záchod se sám myl a na dveřích na wc a do sprchy byl semafor… no a místo klíče kód??? Ty bláho, tehdy to bylo jako výlet na jinou planetu :-)) Doufám, že se tam jednou podívám znovu jako civilizovaný člověk 🙂

    • Takhle vzpomínám na můj první výlet do Vídně… Byla jsem strašlivě oblečená a měla jsem oči jako tenisáky. Přivezla jsem si barevnou igelitku, kterou jsem opečovávala jako poklad…
      Dneska mi to přijde směšné…

  4. lucifrid napsal:

    Hmmm, v Parizi jsem byla pred 10 lety. Sice uz ji trumfnul Londyn, kterym jsem okouzlena i po nekolika navstevach, ale Pariz je Pariz. Ted jako starsi bych si ji asi vic vychutnala a uzila si i ty kosmeticke delikatesy :).

  5. tutto bene napsal:

    Ty čepičky nebo vestičky frčí pořád:) Mě se Kráska nad Seinou líbí hodně, má však jeden šrám. Skoro vše a všude je nemožně občůrané a bohužel to nejsou jen psi, kteří se podepisují, kde můžou.

  6. tutto bene napsal:

    Ježiši, zase si to po sobě čtu pozdě, „mně“ samozřelmě

    • S mně/mě si vůbec nelam hlavu…
      V tom rauši, který mi Paříž způsobuje, jsem si psích a lidských značek nevšimla… Příště si na to dám pozor a pořídím fotodokumentaci…

  7. Isia napsal:

    Tie žlté čiapočky sú dobrý nápad! Aspoň ste hneď vedeli, že ide o tie isté deti. Ako by ste inak vedeli, že vás tajne prenasledujú? Téda, tie tajné služby už využívajú na prácu i deti…

  8. katheriin napsal:

    Tak to bylo úžasně vtipné! Ta Eiffelovka mě fakt pobavila, ale možná na tom bude i něco pravda. A ten metač je fakt úžasně sladěnej!

  9. Jana napsal:

    Pret-a-porter metar je nejlepsi, vse dokonale sladeno i s doplnky ( tedy s kostetem ).

  10. Nechci hnidopišit, ale Paříž není slečna ani dáma, Paříž je mladý muž. (Le Paris). Měla jsem tu čest tam rok bydlet (co na tom, že mi byly 3 :-D) a vracíme se tam poměrně často. Myslím, že Paříž vnímám trochu jinak než ostatní lidi, to víte, Mona Lisa, Eiffelka, Louverská pyramida, Vítězňák a tak už mě po těch letech neberou, ale myslím, že je to jediný město na světě, kde mi voněj i močí oblité nároží 😉

  11. ladyesik napsal:

    Teď bych mohla jet do Paříže zadarmo se školou :)) Možná… Jinak pěkný popis 😀 O té Eiffelovce to řekl Maupassant 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s