„Dobré ráno, miláčku!“ zdravím rozpustile svého muže zhruba v 6:10 ráno. „Jakpak jsi se vyspal?“ juchám spokojeně. Vedle mě se otevře jedno krhavé oko kryté dlouhými řasami (proč on má výstavní řasy a já ne?) a zasípá: „HOR-KO!“ A takhle je to poslední týden pořád! Já nevím, ale asi jsem úchyl. Nebo mám celý život něco s termoregulací. Když já tohle počasí prostě miluju…
Ano, nemůžu si pomoct. Je mi dobře, když se mé podpatky boří do měkkého asfaltu. Je mi dobře, když rtuť vyšplhá nad třicítku. Je mi dobře, když mi zmrzlina stéká po zápěstí. Tohle jsou moje dny (a myslím to jinak, než ty jásající dívky v bílých kalhotách v reklamách). Konečně mi přestává být zima!
„Servus, krasavice,“ vítám svou kolegyni ráno v práci. „To máme dnes hezky,“ usmívám se nadšeně. „Jdi do pr…“ praví zcela nespolečensky kolegyně. „Je tu VED-RO,“ skuhrá a stříká si na obličej jakousi termální vodu ve spreji a na nohy něco s mentolem.“Sežeň klimu nebo aspoň větrák,“ žádá mě úpěnlivě. Dělám mrtvého brouka (nesnáším klimu ani větrák)…
„Nazdárek,“ pokřikuji večer doma kočku, která se přivleče z přilehlé louky. „Jakpak jsi se dneska celý den měla?“ drbu rozehřátý kožíšek. „Kočka se rozplácne na dlažbu a vyplázne jazyk. Pohybuje tlamičkou. Nakloním k ní ucho. Myslím, že slabě, ale zřetelně vyslovila: „PE-ČÁK…“
Den se chýlí k večeru. Manžel ani kočka nekomunikují, polehávají a v krátkých intervalech popíjejí spousty vody. Manžel si ji z kohoutku pouští také na zápěstí. Tak já nevím, co furt všichni mají…
Pomalu se kolem nich plížím do skříně a jdu si tajně… obléknout…
teplé ponožky…
.
U STÁRNOUCÍ BLOGERÍNY 
Prý že teplé ponožky 😀 Ale je pravda, že já dnes pokusím první letošní noc bez nich 🙂
Tak vidíš! 🙂
Taky hlásím první noc bez ponožek od loňského léta. Jestli my nejsme stejná krevní skupina.
Máš nulu???
Jako kdybych četla o sobě 😀 Jsem ráda, že v tom nejsem sama – taky spím v teplých ponožkách i teď 🙂
Ha! Tak asi nejsem ÚPLNÝ blázen. Díky… 🙂
Tak si pojďte bydlet k nám do posledního patra pod rovnou plechovou střechu, kde se ani na noc neochladí, takže se nevyspíte a pak mi znovu povídejte jak tohle počasí milujete…
Tak to chápu! Pod střechou to musí být opravdu peklo…
Tak pozor, já právě bydlím pod střechou a v podkroví je i náš kancl, kde jsem dneska byla 11 hodin v 29 stupňovým vedru… Takový to těžký horko, i v noci… to nic nemění na tom, že to miluju!!! 🙂
I ty, Brute?!
pošlete něco sem 😀 začínám už totiž podle místních mít taky pocit, že 25 je hrozné vedro….
Posíláááámmm. Dej vědět, kdy teplo dorazí!
A mně je taky dobře 🙂 Asi bych mluvila jinak, kdybych třeba nedejbože musela do práce, ale …. poslední čtyři měsíce všichni nadávali, že je furt zima, a když je konečně teplo, tak taky špatně. Takže co vlastně?? Já si užívám každého počasí, ať je jaké chce… 😉
Verunka
Správný přístup! Ale když já zimu (pro mě všechno pod 23) nenávidím!
Já teda nenadávala, mě se počasí doteď líbilo.
🙂
Já vím, Dejni, ty jsi svatá výjimka 🙂 Ale zase nadáváš teďka, což pasuje do mého prohlášení… 😎
USB: 23°C není špatných 😉 Dokud se dají nosit balerínky bez punčošek a nehrozí přitom omrznutí nožiček, tak je to v kategorii „bezva počasí“ ! 😀
Však já se jenom ohrazovala proti tomu, že nechci být zařazována do skupiny co nadává za každého počasí, já nadávám až nad 25:-D
Dyť mi víme… 🙂
23 je pro mě na ponožky…
Naprosto vystizne! Ja miluju teplo a ozivam pri teplotach nad 30.. tyto dny trpim, protoze vsichni ostatni v praci nadavaji na vedro a tudiz klima chrli severak.. chudak ja.. v teplych ponozkach, v teple mikine, s nasupenym ksichtem a bolenim v krku se tesim na konec pracovni doby, jak vypadnu do rozpalenych ulic a konecne se ohreju.. chjo..
Chachááá!!! A já v práci klimu ne-mám! Heč!! 🙂
Ty se mas! Ze klimu nemas.. pekelny to vynalez.. jdu si striknout Jox do krku, Sanorin do nosu, opet osprchovat naseho funiciho psa (dalsi chladnomil) a pak jdu na cigarko na balkon, je tam teplicko 🙂
Já to mám obráceně… Miluji podzim. Většina lidí ho nenávidí a tak si připadám jak osamocený úchyl. Zato teď šílím, když v předpovědi slyším – bude krásně, teploty kolem třiceti… Co je na tom krásného – všichni jsou spocení, nemohu se pořádně nadechnout a cesta tramvají je očistec.
Předcházející počasí – tolik podobnému podzimu 🙂 mně absolutně nevadilo (až na ty povodně).
Takže Ti rozumím v tom, že momentálně se cítíš osamocena 🙂
Já mám na podzim deprese. Strašné a doopravdy. To slovo přede mnou raději nevyslovuj… 😦
nikdy nie je dost teplo na to, aby nemohlo byt este teplejsie, j si to vyslovene uzivam. sedim na obed vonku a nabijam baterky
Přesně! Funguju jako solární panel!
Tak přesně tohle mi dneska řekla kamarádka, když všichni unaveně klesali do stínu a já se chtěla, plná energie, jít projít.:-) Taky nechápu, co si všichni tak stěžují, konečně mi není zima!
Jinak ponožky tedy nevedu(mám postel v podkroví, kde je celkem teplo), ale horké koupele jsem se nevzdala.:-)
Vítej v klubu milovnic tepla!!! 🙂
Místo bačkůrek nosím doma válenky. Včera jsem je letos poprvé vyměnila za fusky sibiřky a spala jsem v tenkých bavlněných. Klimu a ani větrák nesnáším. Ale přiznávám se, že teploty nad třicet jsou i na mne moc.
Však ono to teplo už přejde… 😦
Ja osobne som takéto horúčavy milovala….pred 4.rokmi, keď som ešte nevážila toľko, čo dnes 😛 . Asi by som to cez deň i zvládla, ale keby mi tak nekvapkalo z čela…
Čo sa spánku tieto noci týka, najlepšie sa vyspím na nočnej v práci. Na tom tvrdom, neskutočne úzkom gauči, je človek rád, ak zaspí na hodinu a následne sa dokáže postaviť a vystrieť bez bolesti, aby skontroloval decká na izbách, takže nejaké horúčavy ani nerieši 🙂 . Horšie je to doma, to hundrem v posteli ako chorá vrana!
„Chorá vrana“ nemá chybu… 🙂
Venku to nabírá grády, doma vyvětráno “ hermeticky „utěsněno okolo 24.st.,nožky taky v ponožkách…Ideální moje teplota venkovní 22 – 26..Pod a výše už mi to vadí, ale jde to paralelně s věkem a celkovým stavem tělesným…Dřív jsem se taky smažila ve snaze být za indiánku…No je to o termoregulaci. Dříve bych neusnula bez ponožek, dnes je na noc sundavám…Jednou prostě přišel z ničehož nic prudký obrat, to je asi normální s hormonálníma změnama, že.. Ale fakt jsem se dlouho divila, jak je to možné, že celý život bez ponožek ani ránu a najednou….A když ještě vás zlobí štítná žláza, tak je konec i s válením se u moře na sluníčku, neb ta mrcha má nejraději 22. st. a stín…Jinak je vám na umření….Tak jen tiše závidím těm, co si to teď užívají, když ostatní nemohou dýchat, je vyhlášeno smogové ohrožení, staříci kolabují se srdíčky a na dehydrataci neb necítí žízeň a dámám se rozpouští pracně namalovaný obličej. Zlomyslně se ale tetelím, když vidím naše politiky, pařící se v oblecích a kravatách…No, ale vlastně oni se většinou pohybují v klimatizovaných prostorách, takže maximálně dostanou průdušky, rýmu a angínu. Ale při jejich neskonalé odolnosti na vše, se jim vyhne i to, co by skolilo obyčej. smrtelníka… Tak nic…Blbé je, že není kde se v přírodě po záplavách smočit, jedině tak vymočit, pardon… Komu se jednoznačně v tomto počasí daří, jsou odporní zahradní hnědí slimáci, co se právě pokoušejí sežrat nám celou úrodu dozrávajících jahod …Přeji další příjemná letní probuzení vedle manžílků, krasavců s dlouhýma řasama!
Slimáky můžu potvrdit!
PS: a neříkala jsem vysloveně „krasavec,“. Mluvila jsem o dlouhých řasách… 🙂
Já souhlasím taky – teda ty ponožky vyjímečně už pár dní na noc nemám, ale dala jsem si o jednu deku míň a ráno to nebylo ono…Já jsem teplomil, potřebuji nutně k životu teplo a světlo – pak se tetelím – ale stejně mám pořád chladné ruky a nohy….Jo, je fakt že mám kancl pod úrovní terénu, takže přirozená klimatizace a mí kolegové pod střechou se chodí ke mě schladit…panelák dobře izolovaný…Když nemusím být na přímém slunci ve 12 v poledne – nestěžuji si :-D. Jó, moje kočky se taky rozplácle chladí na linu a šeptají pečák…
O chladných končetinách bych mohla napsat román…
Taky ty tepla snáčím velmi dobře a jsem z toho úplně šťastná, připomíná mi to moře:) A jsem taková hodně pozitiní..
Joj, len pri mori je úplne iná „klíma“ ako u nás. Pri mori by som si veru dala takéto teplo povedať, ale tu? Veď mi krása zvädne 😛 !!!!
Taky mám dobrou náladu a otravuju tím všechny kolem… 🙂
Já teda doufám, že bude zase brzy jako dřív! Dopsala a odlepila ruku od stolu… 🙂
Už se to blíží… Aspoň to říkají… 😦
Sluneční fusky! Aspoň tělo hned pozná, že je kosa a srovná si teplotu s okolím!
Přesně!!!
Moc děkuju za báječný text. Trpím chladovou alergií a i před ní jsem vždy milovala horké dny. V Praze bylo sice velké horko, ale konečně teplo po tak dlouhé době! Mimochodem, již opět spím v ponožkách, ochladilo se o víc jak 20 stupňů a všichni ti milovníci chladu si mohou oddechnout-zdá se, že léto letos opět skončilo.. Potěšila jste mě, večer si na Vás při oblékání nočních ponožek vzpomenu.
To jsem ráda. Přeji klidné spaní v ponožkách. (Dneska si vezmu dvoje… 🙂
Děkuji, že jsem vás (i Vás) našla. Už jsem myslela, že jsem jediná svého druhu.
Platí-li „studené ruce, upřímné srdce“, nemuseli by mně nikdy napojovat na detektor lži. Na pobouřené výkřiky „Jak ti TEĎ mlže být zima?“ jsem se už naučila nereagovat.
Na mou husí kůži by mohl být pyšná leckterý pernatec, moje vnitřnosti jsou většinu roku zavinuté jak lístek kapradí. Roztávám teprve v teplotě blížící se mé tělesné…
Jsem zřejmě jediná, která se těší na přechod a s ním toužebně očekávané návaly horka.