Tak už se s taťkou poměrně hezky rozvolňujem…
● Zase jsem se naučila namalovat si na drž… ehmmm…tvář obličej, protože po pauze mi z toho asi týden (díky třesoucí se ruce) vycházelo něco jako nálet impresionistů po těžkém tahu.
● V důsledku pracovních povinností jsem už také efektivně okleštila režim péče o domácnost, což můj muž nese nelibě, ale bojí se to říct, protože ví, že mám kovidové posttrauma, a mohlo by ho to stát život!
● Bohužel jsem při koronáči ukázala, že umím péct chleba, což byla VELKÁ chyba, neboť jsem k této činnosti opakovaně vyzývána (s dost laxní odezvou z mé strany).
● V návalu euforie a volnosti jsem si nechala potetovat lýtko. Manžel mi první dny říkal „basmane“, ale už ho to přešlo …
● V blízkosti našeho bydliště otevřeli tři restaurace. Tuto oblast můj muž se sousedy překřtil na bermudský trojúhelník. A vskutku! Od té doby ho vidím velmi zřídka, ale na rozdíl od lodi Cyclopos nebo Marine Sulphur Queen, se časem vždycky najde…
● Naplánovali jsem si prodloužený víkend v Čechách pod Kosířem.
Choť mi právě poslal link na penzion, kde objednal ubytování. Jmenuje se… VETERÁN!!! Tak… nezabili byste ho?!