Nechci doma žádné sobečky aneb Už je to za dveřmi…

IMG_1523Letos jsem se rozhodla, že mě Vánoce nedostanou.  A předvánoční shon jsem trávila v Egyptě.

No tak… ani tam se před svátky úplně neschováte, ale s pohledem upřeným na palmy a modré nebe se to snáší mnohem lépe s koktejlem na lehátku, než s prachovkou a čistícím prostředkem v ruce …

IMG_1512Vánoce se v průběhu týdne vplížily postupně do celého hotelového komplexu. Koledy? No dobrá. V horku pro mě poněkud nepatřičné, ale co už. Pak se před jídelnou objevil lední medvídek ve vánočním aranžmá posypaný třpytivou drtí, imitující sníh. Pochopitelně, že  jsem toho medvídka pokaždé, když jsem ho míjela, píchla prstem do… hmm… hýždí. Jednou málem upadl vpřed…

IMG_1559Pak se v hale objevil vánoční strom. Celý z vánočních hvězd. Nikdy jsem jich neviděla tolik pohromadě…

Prostorem poté neustále létaly blesky fotoaparátů, protože KAŽDÝ (ano, jistě – i já) chtěl mít fotku před rozkvetlým stromem, pod rozkvetlým stromem i vedle rozkvetlého stromu… (mám všechny tyto varianty).

.

IMG_1573A potom… najednou… začali ti sobi. Nejdřív se vynořil sem tam jeden na pláži. Jen tak… Každý den pak přibývali další. Sobi i malí sobečci. Táhli sáňky. Postávali. Běželi. Svítili. Všude.

Jeden chudák sice vypadal, že ho někdo postřelil a Vánoc pravděpodobně nedožije, ale manžel mě uklidňoval, že se prý jenom tak mírumilovně pase…

IMG_1620Dnes jsem se vrátila domů. A přepadlo mě nutkání zdobit. Aby (přece jen) na svátky bylo naše obydlí  ze všech to vánočně nejobydlovatější. Tak… já jdu teda hledat vánoční ubrus a různé ty stříbrné a zlaté serepetičky. Ať se to tu klidně všechno třpytí a leskne. Jenom sobi a podobná zvířena mi do baráku rozhodně nesmí! A vy si to letos taky užijte. Ať už zdobíte – nebo ne…

Rubriky: JEN TAK | Štítky: , , , , , | Komentáře: 10

A bude hůř aneb Pohádkový rozhovor sklerotiků…

Tuhle jsme si vám s manželem TAK hezky popovídali…  Začíná to být s tou naší sklerózou celkem zábavné… No fakt…

images„Hele, zítra si uděláme hezký večer. Já mám tu pařbu z práce – jdu na koncert a ty můžeš jít do hospody,“ řekla jsem nedávno.

„Bezva. Kdo tam bude?“ tázal se muž.

„A kde jako?“

„No přece – na tom koncertě…“

„Jó, ahá, ani nevím… Mandrage, Anna K…  A Korn a Vondráčková.“ -

„Tsss… To by vám Korn s Vondráčkovou mohli zazpívat tu písničku z té pohádky.“

„Z jaké pohádky?“

„No – ten Jiřík na běloušovi a ta s těmi zlatými vlasy přece…“

„Ty myslíš Zlatovlásku? Tak tam nehrál ani Korn ani Vondráčková, ale Jorga Kotrbová a Petr Štěpánek.“

„Aha! Ale někde jel Korn na takovém voze, měl děsnou paruku a něco zpíval…“

„To byla pohádka Honza málem králem!“

„Tak vidíš!“

images8SD1C4EU „No jo, ale tam zase nehrála Vondráčková…“

„Ne? No neblbni mě. Dyť dělala, že je děsně smutná.“

„Hmmm… Šíleně smutná princezna… Ale tam nebyl Korn, ale Neckář. Ty už snad máš fakt sklerózu…“

„No dovol! Se mi to trošku spletlo. Ty naděláš… A kdo tam teda ještě bude?“

„Kde?“

„No – na tom koncertě…“

„A na JAKÉM koncertě???“

„Šmarjáááá… Já se z tebe picnu!“

.

Uffff… Tak já vážně nevím… Dobře už asi bylo…

.

Fota: casprezeny.azet.sk,  sanquis.cz

Rubriky: JEN TAK | Štítky: , , , , , , , , | Komentáře: 15

Proč se holky u ukřižování Ježíše nesmály…

A dnes tu opět „hostuje“ blogerína mamina… Tak si to užijte…

bez názvuSyn přišel ze školy s domácím úkolem napsat o své oblíbené knize a namalovat k textu obrázek. Ne že bychom spolu žádnou knížku nečetli, jenže v každé byl háček. Někdo v ní umřel! Proto byla okamžitě vytěsněna z dětské mysli a zařazena mým synem do kategorie literárního braku. Dětská literatura je plná smrti, skutečně.

Malému Bobšovi umře bratříček František na záškrt, Kopčemova matka v Lovcích mamutů nešťastně zhyne pod padajícím buvolem, v Plavčících kapitána Bontekoea chcípne miláček paluby – morče Jobek, což je jen předzvěst hromadné zkázy posádky, za niž mohly kurděje, požár lodi a další nešťastné lapálie. Dokonce i Brouku Pytlíkovi je vystrojen pohřeb, byť hlavní hrdina nějakým nedopatřením přežije. „Už to mám, napíšu o dětské Bibli!“ vykřikl syn. I když jsem téměř okamžitě zapochybovala, zda kdy spatřilo světlo světa jiné dílo, v němž by bylo tolik mrtvol najednou, nakonec jsem byla ráda, že můj malý čtenář konečně shledal nějakou knihu hodnou posloužit jako předloha pro domácí úkol 3. třídy.

IMG_2450Obsah zvládl sepsat vcelku statečně, ovšem při ilustrování Ježíše na kříži najednou zaváhal. „Jak mu mám namalovat pusu? On se asi nesmál, že?“ dotázal se, nevědomky odkazujíc na tisíce vysmátých sluníček, zvířátek a další havěti, kterou za osm let svého života už namaloval. „Asi ne…“ odtušila jsem. Další zapeklitý problém nastal u Ježíšových intimních partií. „Já mu namaluju sukýnku,“ přemýšlel syn nahlas. „Sukýnku?“ opakovala jsem bezděčně, pohroužena do vlastních myšlenek na utrpení Ježíše. „Jasně, on si ji oblékl, protože by se mu jinak všechny holky smály.“ Tohle vysvětlení mi překvapivě přišlo nesmírně logické. Přece se Ježíš v tak historicky zásadním okamžiku nemohl ukázat tak, jak ho pánbůh stvořil, že…

Rubriky: JEN TAK | Štítky: , , , , , , , | Komentáře: 7

Už jsem zase permanentní aneb Jejda, já mám oči…

IMG_13884Poslední dobou se nějak množí zmršená „vytetovaná“ obočí. Slečny s vysokými modročernými oblouky či nepřehlédnutelnými špičatými stříškami nad očima  potkávám všude. Tak… možná chtějí takhle děsně vypadat. Nebo spíš jdou někam, kde je to levné, a kde se s tím nemažou. Těžko říct… Pokud se chcete pokochat permanentními hrůzami, najdete je ZDE (varování: jen pro silné povahy) . Ovšem… permanentní make-up (pokud ho někdo OPRAVDU umí), není vůbec špatný.

oočiObočí a oční linky jsem si nechala vytetovat před čtyřmi lety. A teď jsem do toho šla znovu. Bohužel stále vidím „na blízko“ velmi dobře a ranní pohled do zrcadla mě mírně irituje. Pro krášlení jsem zvolila pro jistotu pátek, a víkend bez manžela. Šla jsem tam, kde mám absolutní jistotu, že to umí, mají certifikáty a já vím, že budu spokojená. „Tetování“ obočí i vrchní linky trvalo zhruba hodinu a půl. Po aplikaci znecitlivující masti jsem u obočí necítila vůbec nic, horní linka byla nepříjemné, ale nikoli bolestivá. Po proceduře jsem pro jistotu polkla Brufen a večer preventivně přiložila na obličej mražený hrášek. Žádná bolest ani větší otok. Foto dvě hodiny po tetování.

.

IMG_1364Druhý den ráno bylo obočí naprosto bez problémů, víčka lehce nateklá – asi tak, jako když máte rýmu. Začala jsem „kerku“ mazat vazelínou a chvilkami ledovat. Mou jedinou blbostí bylo vaření polévky. Dostala jsem totiž děsnou chuť na cibulačku a hezky jsem si při krájení cibule zaslzela, čímž jsem si oči kapku podráždila. Nicméně cibulačka mi spravila náladu a sáček ledu zase víčka. Večer už byly oči OK (viz foto).

.

IMG_1388Za tři dny se vrchní vrstva kůže sloupala, barva ubrala na intenzitě a já už teď zase můžu směle po ránu pohlédnout do zrcadla (i když – ani s těma linkama to už teda není žádná hitparáda…)

Pokud tedy o permanentním make-upu uvažujete, jděte do toho. Ale tam, kde to fakt umí. A hlavně: tři dny určitě nevařte cibulačku…

.

Rubriky: KOSMETIKA | Štítky: , , , | Komentáře: 15

Dýně s rozštěpem aneb Plastický chirurg ze mě nebude…

(Dnes tady „hostuje“ moje kamarádka. Ještě to neví, ale pravidelnou blogerínou se brzy stane… A stárnoucí je, pochopitelně, taky – i když kapku méně než já…)

IMG_2445Týdenní Halloweenské šílenství, podporované promyšlenou školní propagandou, u mého syna vyvrcholilo neskromným požadavkem: „Mami, vyřež mi dýni!“ Jelikož žádná matka nechce zklamat své dítě, vydala jsem se tento populární plod podzimu sehnat do obchodu. Ke svému uspokojení jsem narazila na kus zvící kola od traktoru.

IMG_2446Nevěda, jak jednoduše a přitom efektivně tu mrchu oranžovou zbavit výplně tak, abych neporušila celistvost obalu, začala jsem googlit přesný postup. Ze stránek se na mě smály precizně vyřezané a skutečně strašidelné dýně. Vybavila jsem se tedy nožem na kuchání ryb, rypadlem v podobě ostré kuchyňské lžíce a pustila se do díla. Výsledek se skutečně dostavil. Po hodině dlabání se mi na ruce udělal modrý otok. Pravda, mnou zvolená taktika asi nebyla úplně dokonalá, ale dýňové strašidlo bylo po úporném boji zbaveno mozku. Teď už jen ten obličej. A vida, po chvíli uměleckého tvoření na mě hleděly dvě oči, nos, a… člověče, vy jste to přeříz! Od nosu k puse se mi nechtěně podařilo dýni přefiknout. Syn po příchodu ze školy nejprve zajásal: „Dýně!“ Druhý pohled už tak uspokojivý nebyl. „Mami, ona je přeřízlá!“ „To je rozštěp, to je tam schválně, aby byla strašidelnější.“ Syn znova ožil. „To se dá operovat, ten rozštěp, že? Já ho tam nechci!“

Povzdechla jsem si a dumala, jak dýni zbavit tohoto drobného kosmetického nedostatku. Zkuste slepit dýni sekunďákem. Nejde to. Zkuste ji slepit izolepou. Neuspějete. Nefunguje náplast, klasická šicí nit, ani plastelína nedrží. A tak jsme letos byli na Halloween bez dýně, letěla do popelnice na bioodpad. A těch deset litrů dýňové polévky brzy poletí za ní, po třech dnech nepřetržité konzumace už ji doma nikdo nemůže ani vidět.

Rubriky: JEN TAK | Štítky: , , , , | Komentáře: 11

Když já to fakt nepoznám aneb Nebojte se mě a nekřičte…

Už jsem vám někdy říkala, že ABSOLUTNĚ nerozeznávám auta? Asi nějaká malinká porucha někde v hlavě. Ale… dá se s tím žít…

bez názvuAno, přiznávám… Pokud čekám, až pro mě přijede manžel, tak… ehmm… občas prostě nasednu do cizího auta. Ale protože už mám „nalítáno,“ řidiči netouží mě unést (což bych si – mezi námi – určitě zasloužila), ale vyděšeně se  snaží co nejdřív mě vypudit ze svého osobního prostoru.

A taky se to dost horší… Kdysi jsem nastupovala alespoň do aut, která byla rozměrově i barevně PODOBNÁ našemu autu, ale když jsem posledně lezla do bílé dodávky, zatímco manžel v našem modrošedém autě parkoval vedle, přišlo to už divné i JEMU…

imagesDLK625GCNedávno taky jeden muž zkoušel být vtipný a nabídl mi, že mě z pracovní schůzky odveze svým autem. Pak mě přivedl k něčemu blbě nízkému, do čeho se špatně lezlo, otevřel mi dveře a pravil: „Omlouvám se, že jezdím tímto trapným autem, ale svou „Oktávku“ mám právě v servise. Hahaha…“

No – a já to nepochopila (viz nerozeznávání aut). „To nevadí,“ řekla jsem v tom vytuněném interiéru z bílé kůže a pokrčila lhostejně rameny. „Hlavní přece je, že to jezdí…“

Takže – milí řidiči! Pokud vám bez výstrahy nasedne do auta cizí ženská, jsem to pravděpodobně já. Moc prosím, nekřičte zmateně jako ten poslední srab: „Pomoc! Co to děláte osobo, okamžitě vystupte z mého vozu!“ a zachovejte klid. Jsem opravdu naprosto neškodná. Jenom mám prostě takovou malinkou poruchu… 

.

.

Fota: hybrid.cz,  bestcarsling.com

Rubriky: JEN TAK | Štítky: , , , | Komentáře: 9

Chtěla jsem to taky aneb Už jsem beauty blogerka…

Téměř každá správná beauty blogerka vyzkoušela na svém obličeji Biofázi a POREfessional od Benefitu. A já CHCI být správná bloggerka! Možná i BEAUTY! Tak jsem si to pořídila taky…

IMG_13521) O Biofázi od Nobilis Tilia jsem přečetla dost. Metoda přírodního ošetření pokožky je založená na stimulaci enzymů a jejím pravidelným používáním se má dosáhnout výrazného oživení vzhledu kůže a její detoxikaci. Bezva! Zakoupila jsem sérum geránium, tymián a měsíček a začala se detoxikovat. Svědomitě podle receptu jsem si to patlala na obličej. Tak… věděla jsem, že nejdřív dojde ke zhoršení stavu pleti, aby se vzápětí stala zářivou, zdravou a oslňující. Ale já do té druhé fáze nedospěla. Mé enzymy zřejmě zešílely a  stimulovaly se natolik, že jsem již druhý den vypadala, že mám lepru kombinovanou se svrabem. Vzhledem k tomu, že se v práci pohybuji mezi lidmi, s Biofází jsem to po čtyřech dnech vzdala. Sbohem, zářivá a oslňující pleti, tohle fakt nevydržím. Leda bych si Biofázi vzala na pustý ostrov…

IMG_13492) K nějakému nákupu jsem obdržela vzorek POREfessional od Benefitu – bázi na rozšířené póry. I když je ta věc „nadupaná“ chemií, stav mé velmi problematické pleti překvapivě nezhoršuje. A účinkem jsem byla natolik překvapená, že jsem si to koupila celé. Bázi nanáším až na make-up na nos a jeho okolí a musím říct, že i když (pochopitelně) neeliminuje takové ty… hm… strašlivé krátery v obličeji, pleť opticky vyhladí, projasní a póry a jizvičky viditelně zmenší. Dejte mi toho rovnou tunu a budu už navždy naprosto šťastná!!! 

Takže díky mým dalším blogokosmetickým experimentům teď sice mám na nose hezky zmenšené póry, ale zbytkem pleti stále ještě asociuji hyenu skvrnitou. Ale neva! Tak… snad i hyena může být správná beauty blogerka!

Rubriky: KOSMETIKA | Štítky: , , , , , , , , , , , | Komentáře: 6

Ranní ptáče dál doskáče. Ale taky dřív chcípne…

Dnes mě inspiroval článek u Verunek o vstávání a ranním rituálu. Já totiž vstávám  celý život úplně blbě. Aspoň jednou bych ráno chtěla křepce a se svěží tváří  vyskočit z postele plná energie, jako ty krásné filmové hrdinky. To se mi nestávalo ni v mládí. Natož teď…

bez názvuBudík zavoní mezi 6:00 až 6:20. Vždycky se leknu. Vstřebám úlek, zklidním tep, natáhnu na pyžamo svetr, za dveřmi ložnice přišlápnu kočku. Dám jídlo uražené kočce, postavím vodu na kafe. Otevřu dveře na zahradu, abych pustila kočku. Zapomenu odkódovat, čímž spustím alarm. Kočka vyskočí metr do vzduchu a pomocí podivného kroucení vyskotačí ven. Alarm stále řve. Správný kód trefím potřetí. Konečně ticho. Vběhnu do ložnice. A vida, manžel už je vzhůru… Krátce zařvu pro vysvětlení: „Zkouška sirén! Právě proběhla zkouška sirén,“ a odběhnu.

IMG_0366Polykám antidepresiva. Na zahradě piju kafe, kouřím a čumím. Sprcha. Podaří se mi shodit na zem nějaké kosmetické prostředky, takže probudím manžela který mezitím usnul.

Vytřu pocákanou koupelnu – sakra, jak se mi to povedlo? Bouchám se ramenem do futer. Nějak po ránu nikdy neodhadnu svoji šířku…

IMG_0950Líčím se. Sakra, co se mi to zase udělalo na bradě. Korektor. Tuna korektoru! Linky. Řasenka. Levé oko dobré, pravé špatně. Sněžím se opravit řasenku. Rozmažu si ji na půlku obličeje, takže se musím umýt. Znovu se líčím. (Drobný časový skluz…)

Oblékám se. Roztrhnu si nehtem punčochu. Hledám jinou. V šatech si připadám jako kosatka. Převlek do bílé košile. Pod bílou košilí ovšem nemůžu mít původní černou podprsenku. Převlek. Stále vypadám jako kosatka. Oblečením to nebude. Češu se. Zapínám žehličku na vlasy. Žehlím ofinu. Pálím si prsty. Strkám prsty pod studenou vodu. Lakuju účes. Lak si stříknu do očí. Rozmazaná řasenka. (Velký časový skluz.) Prostě to setřu a upravím v práci. Bouchám se do futer.

IMG_0351Rychle dopíjím kafe. Pocintám si blůzu. Převlek do černé košile. Zachraňte Willyho dvě. Parfém. Boty. Kabelka. Nemám klíče. Zuřím. Nacházím klíče. Odcházím. Zasr… futra… Vracím se zkontrolovat, jestli jsem vypnula žehličku. Vypnula…

Krásná a naprosto vyrovnaná vycházím vstříc novému dni…

.

Rubriky: JEN TAK | Štítky: , , , , , , , | Komentáře: 30

Buďte i doma sexy aneb Nezapomeňte na šortky…

zzoom_1Internetový nákupní klub Fashion days nabízí každý den několik nových módních kampaní. Podle (pro mě často naprosto nepochopitelného klíče) poskládá oblečení a doplňky do jakéhosi celku a kreativci to celé zaštítí nějakým originálním heslem pro koupěchtivé zákazníky, například: Pro dámy velkoměst nebo Signifikantní styl, případně Šik a nóbl styl.

Občas se u toho dost pobavím. Nedávno jsem si krásně pošmákla na kampani s názvem I doma sexy. A to já – pochopitelně – jsem…

.

zzzoom_1Jako první mě velmi zaujaly šaty z bílé síťoviny (Versace) s lodičkovým výstřihem a raglánovými rukávy z viskózy a polyamidu. No tak… v něčem takovém chodím doma úplně běžně…

Je to vzdušné, nesmírně prodyšné a nijak vás to pohybově neomezuje při úklidu. Vytírání, vysávání a utírání prachu je v tomto modelu úplnou hračkou.

V krajkové síťovině se vůbec nepotíte, takže se v ní i skvěle vaří, pozor je nutné dát pouze při pečení. Horký vzduch po otevření trouby může lehoučký materiál poškodit…

.

zoom_1Tak tohle je úplná domácí pecka! Černé návleky s lakovanými detaily (Wolford) z pružného materiálu a řemínků z lakované kůže ocení určitě každá správná hospodyňka.

Z vašich nožek, které skvěle opticky protáhnou, vykouzlí končetiny hodné sexy bohyně…

Domnívám se, že jsou určeny spíš k víkendovému nošení, zvlášť pokud nosíte do pračky koše s prádlem nebo pracujete na zahrádce. Budou totiž skvělou prevencí proti vzniku křečových žil.

.

zoooom_1A do třetice: černé  šortky zeštíhlující stehna (Maidenform) s extra vysokým pasem, tenkými silikonovými proužky a panely pro cílenou kontrolu pasu, pozadí a stehen. Určitě by neměly chybět v šatníku žádné ženy pro tu pravou domácí pohodu.

Úplně vidím to blaho, když přijdete domů z práce, konečně vydechnete, a převléknete se do něčeho TAK pohodlného a TAK zatraceně sexy. No – kam se na vás v tomto kousku hrabe Penelope Cruz, kterou letos časopis Esquire zvolil jako nejvíce sexy ženu…

Tak co? Vybrali jste si? A v čem vůbec chodíte doma vy?

.

Fotky: http://www.fashiondays.cz

Rubriky: Uncategorized | Štítky: , , , , , , , , , , | Komentáře: 16

Drsný horský vůdce aneb Jak dosáhnout vrcholu…

Z mého muže a jeho kamarádů se stali příležitostní drsní horalé. Naposled si vyšlápli na Králický Sněžník. A já… já jim tu horskou zábavu srdečně přeju, neboť mám doma svatý klid…

imagesCA5R2N8ZKaždému mužskému plánovanému výšlapu  předchází nesmírně zodpovědná příprava, při které nabudu dojmu, že tentokrát se chystají pokořit přinejmenším K2…

Čtrnáct dní předem slyším několikrát týdně: „Hele, máme večer BRÍFINK v hospodě, musíme to všechno pořádně doladit.“  „No, já vám do toho, kluci, nechci kecat,“ prohlásila jsem posledně. „Ale brífink je KRÁTKÉ informativní setkání, čemuž vaše hospodské časy opravdu neodpovídají.“ Od té doby mají pravidelný MEETING…

bez názvuNakonec po vyčerpávajících přípravách odjedou. Přiznám se, že naposled jsem na to v rámci pracovního shonu tak nějak… hm… zapomněla. A pak manžel odpoledne zavolal. Zvedla jsem mobil. Ticho! Následovalo VELMI podezřelé funění, korunované posléze euforickým výkřikem: „Jóóóó! Právě jsme dosáhli vrcholu!!!“

No… v tu chvíli jsem měla absolutní zatmění.  Začala jsem do telefonu hystericky řvát,  že jsou věci, které se manželce NIKDY neříkají a TOHLE je jedna z nich. A že mě to taky vůbec nezajímá! A že je sadista! A ještě…. Načež jsem si uvědomila, že ten VRCHOL… patří Králickém Sněžníku.  Čeština je opravdu krásná řeč…

images4MAPVLR8Doufám, že si při příští výpravě zapamatuju, že je na horách a nebudu reagovat jako žárlivý idiot. Protože to naše poslední telefonické nedorozumění… to už byl teda fakt naprostý VRCHOL!

.

.

Foto: jenprokrasu.cz, hany.info.

.

Rubriky: JEN TAK | Štítky: , , , , , , , , , , , | Komentáře: 8