O postavení žen aneb To si snad děláš srandu, Benjamine!

imagesCAAM0WCBKamarádovi se narodilo vnouče. Přesněji řečeno VNOUČEK. Tedy – nenarodil se pochopitelně jemu – ale – no, však vy víte, jak jsem to myslela… A pokud skutečně platí, že dítě se má pořádně zapít, aby bylo zdravé, tohle robátko NIKDY v životě nedostane ani rýmu. O to se tedy dědeček s kamarády postaral vskutku svědomitě …

Novorozeně pánové pořádně zalili pivem i něčím ostřejším, přičemž mu věštili zdraví, krásu, úspěch, inteligenci i obrovskou přízeň žen a jejich krok k domovům pak byl v noci velmi, velmi vratký.

IMG-20130727-00038Upřímně – trošku mě zarazilo, že potomky mužského pohlaví slaví muži tak nějak důsledněji a bouřlivěji, než zrození holčiček. Dovolila jsem si tento postřeh doma opatrně nadnést. „Vysvětli mi, jak je to možné? No jsou snad ženy méněcenné – nebo co?“ končila jsem rozhořčeně delší monolog poukazující na rovnoprávnost. A z manžela vám tak nějak automaticky vypadlo: „No… jenom tak… TROŠKU…“

Milé miminko Benjamine! Chci ti teď do života popřát zdraví, krásu, úspěch a inteligenci. Jen tou obrovskou přízní žen (kterou ti věštily ty divné pivní sudičky) si nejsem až tak úplně jistá. Už teď – sotva ses narodil – totiž máme kvůli tobě tichou domácnost…

 Foto: mimibertik.cz

Rubriky: JEN TAK | Štítky: , , , , , | Komentáře: 25

Úchylačka přes koně aneb Už nechci vidět vlající vlasy…

poe_edgar_allanV neděli večer dávali na ČT2 Podivuhodné příběhy, v nichž tři povídky Edgara Allana Poea (jehož mám velmi ráda) zfilmovali tři slavní režiséři – Federico Fellini, Louis Mall a Roger Vadim. Těšila jsem se na  dílo mistra hororu i hvězdné obsazení (Brigitte Bardotová, Alain Delon, Jane Fondová).

No řeknu vám… hrubě mi to nesedlo. Asi jsem neměla tu správnou náladu, možná jsem nepochopila experimentující 60. léta. Nebo prostě nejsem  umělecky založená…

.

.

M506943-f3cb7Povídka první: Komtesa z Metzengersteinů na motivy Ohnivého koně. Hlavní hvězda: Jane Fondová. I naprosto tupý divák s minimální vnímavostí musí už po třech minutách pochopit, že režisér Roger Vadim  v té době Fondovou bláznivě miluje. Jane v povídce střídá desítky působivých (většinou krutě sexy) kostýmů a množství složitých účesů. Děj je prostinký, pro mě naprosto zbavený očekávaného napětí a silně mi připomínající tu nejčervenější knihovnu.

metz13Zhýralá, krásná a nechutně bohatá komtesa, která terorizuje celé okolí, ukrutně miluje svého bratrance. Ten ji ale nechce. Má totiž prozíravě raději koně. Zhrzenou aristokratku to natolik vytočí, že poručí podpálit jeho sídlo. Ukáže se, že to kapku nedomyslela… V plamenech totiž zahyne její potenciální milý, když se snaží osvobodit koně. Ve stejné době se na jejím dvoře objeví vraník, kterého nikdo nemůže zkrotit. Ach ano, pochopitelně - až na komtesu. A pak jí dočista hrábne…

.

metz21Povolá nějakého starého muže, aby utkal gobelín, na němž je vyobrazen démonický černý kůň s divokým rudým pohledem (tady jsem si zřejmě nepatrně zdřímla, takže mi unikla souvislost, ale o to nejde…) Poté se Jane Fondová neustále omotává kolem koně, něco mu vypráví, kluše na něm a vlají jí vlasy. Je léto. Stařec tká obraz, už jsou vidět kopytníkova lýtka. Jane kluše na podzim, vlasy vlají. Obraz už má kolena. Jane (vlasy, vlasy, vlasy…) se projíždí u moře (v lese, pustinou, listím atd.), obrazový kůň má celé nohy (břicho, krk a hlavu.)

.

metz24Následuje bouřka. Komtesa mátožně vyráží do stáje a sedá v průhledné bílé říze s obrovskými rozparky na vraníka. Vyjíždí do přírody s pravděpodobně téměř holým pozadím, což se mi sice zdá nepraktické, nicméně jí je už zřejmě všechno jedno. Pak spatří požár a s nepříčetným pohledem (dlooouuuhééé záběry skrz plameny na eroticky pootevřená ústa, zastřené oči a vlající vlasy) vjíždí do ohně, aby zvolila stejnou smrt jako její platonický milenec. No teda – TOTO! Ufff…

.

31ac1c1e7ed12bd0377a82b2e9e5a9f0A dost! Vypnula jsem televizi. Možná, že další dvě povídky by se mi líbily víc. Nevím. Po koni a vlajících vlasech už jsem nechtěla vidět fakt nic. Ani Alaina Delona.

Ostatně – Brigitte Bardotová prý o něm kdysi prohlásila něco jako: “Adam Deloin? Ano, je krásný. Jistě. Ale to je komoda ve stylu Ludvíka XVI. taky…”

TAK, TAK…

.

.

.

.

Fota: rotatingcorpse.com, pinterest.com
Rubriky: LEHCE KULTURNĚ | Štítky: , , , , , , , , , , | Komentáře: 13

Jak jsem byla za dámu aneb Chovej se konečně slušně…

IMG_0667Na dceřinu promoci jsem se moc těšila. Jednak jsme na ni s manželem velmi hrdí a navíc tuto událost vnímám jako další důležitý životní předěl. A bylo to krásné. A dojemné. Brečela jsem jako želva (díky Bohu a kosmetickému průmyslu za nestíratelný make-up, řasenku, oční linky atd…)

 

2373-2876-largeSlavnostní událost si vyžádala slavnostní oběd v jisté nóbl restauraci. Dobře. Nejsem žádná Pretty Woman (svině klouzavý) a vím, co je to klubový talíř, bagety lámu a vidličku v těchto podnicích nikdy neobracím hroty nahoru, i když takto se najíst je práce pro vraha. Chovala jsem se velmi slušně až do chvíle, než jsem si odskočila na toaletu a spatřila jsem velkou místnost, určenou dětem.  A v té místnosti byly takové ty barevné balonky. Spousta balonků. Nikde nikdo. Neodolala jsem. Vždycky jsem to chtěla. Sundala jsem lodičky a v pouzdrových šatech sebou flákla do těch barevných kulatých věcí a pořádně se v nich vyrochnila. Jaké blaho!

imagesKdyž jsem se důstojně vrátila ke stolu, číšník zrovna nesl dezert. (Zdálo se mi to, nebo mu vážně cuká koutek?) Umístil před nás sladkosti a otázal se, zda je všechno v pořádku. No jistě – co by nebylo?! Poté se decentně naklonil ke mně a suše pravil: “Madam, jen pro vaši informaci, dětský koutek je monitorován kamerovým systémem…” a odplul. Hmmm…

No nic. Příště si dám setsakra pozor na všechny nástrahy. Při další oslavě ovládnu své nutkání strčit hlavu do dortu a … vůbec. Proškolená Líza Doolittelová bude proti mně stínem. A teď musím běžet. Soused někam odešel a jeho černý naleštěný bourák tam stojí tak sám… A je vedro… No konečně můžu vyzkoušet, jestli se dá na kapotě usmažit to vajíčko…

 

Foto: hokynářka.cz, delikana.cz
Rubriky: Uncategorized | Štítky: , , , , , , , | Komentáře: 28

Skoro na konci světa aneb Fakt nesnáším děti z Pirea…

Řecko5Pro letošní dovolenou jsme hledali konec světa. Našli jsme. Na řeckém ostrově Lefkada. Je ovšem jen otázka času, kdy se konec světa změní v turistické centrum, kam začnou proudit davy zábavychtivých turistů. Zatím nás provázelo jen šumění moře, řev cikád, omamná vůně bylinek a květin a cestou autem z přímořských městeček Nidri a Sivota (pro naše lepší zapamatování Vydry a Holota) jsme se kochali pohledem na lišky s liščaty…

IMG_0764V Lefkadě jsem učinila zásadní poznání, o které jsem ochotna se s vámi rozdělit. Moje rada zní: nikdy, ale opravdu NIKDY nepijte v jeden večer  cipuro (pálenka z hroznů), růžové, červené a bílé víno! Nevím, zda by byl účinek stejný, pokud bych změnila pořadí – tedy začala vínem a končila cipurem, ale to už nechám k prozkoumání někomu jinému. (Výsledky, prosím, hlaste.)

IMG_0742Už od dětství jsem alergická na píseň Děti z Pirea, kterou kdysi u nás zpíval Milan Chladil s Yvettou Simonovou. V řeckých městečcích zní všude. Písnička je vtíravá jako opalovací krém a po třetím poslechu jsem opět nenáviděla Pireo, ač jsem tam nikdy nebyla, i všechny tam žijící děti a kormorány… (Co moře zpívááááá pod křídly kormoránů, o tom se zdáváááá k ránu všem dětem z Pireaáááá…)

IMG_0768Ono je to vůbec s těmi řeckými písničkami těžké, neboť z nich nerozumím vůbec ničemu. V Chorvatsku je to jasné. Tam nejčastěji zaslechnu: “crno vino, crna kosa, ja ťa volim, ty ma nechceš,” nebo tak nějak. V Řecku nepochytím nic. Pánové v naší výpravě nakonec po dlouhé debatě prohlásili, že většina písní je prý o děsně zmateném mladíkovi, který neví, zda se mu líbí jeho milá nebo spíš její bratr, a tak nastoupí do armády, aby si ujasnil svou orientaci. Ale já vám teda nevím…

IMG_0773Na většině dovolených mi trvá zhruba tři dny, než uklidním mozek a hlavou mi přestanou lítat pracovní myšlenky. Letos mé IQ sjelo pod úroveň šimpanze již druhý den. “Kterého dneska vůbec je?” otázala jsem se manžela. “Dneska je dvacátého devátého,” odvětil. Hluboce jsem se zamyslela. “Hmmm… fajn, díky. Ale, prosím tě… dvacátého devátého ČEHO?”

.

Doufám, že mi ten mozkový klid vydrží co nejdýl…

Však každý mííííváááá své jedno velké přáááánííí, sní o něm za svítáááánííí, jak děti z Pireááá… Uáááá!!!

 

Rubriky: JEN TAK | Štítky: , , , , , , , | Komentáře: 8

Jak jsem vyráběla selfie aneb A teď mě panička přetrhne…

Ju čteJeště jsem to nikomu neřekla, (hlavně teda ne svým pánům), ale umím číst. I psát. Ale to není podstatné. A – vzhledem k tomu – že má panička ten blog, rozhodla jsem se, že se trochu proslavím. V novinách jsem se dočetla, že teď strašně frčí to… selfies. Nějaký odborník dokonce píše, že to lze využít i komerčně. Tomu sice nerozumím, ale zní to dobře. Tak jsem si (když panička spala, což ostatně dělá doma často) půjčila její mobil. Ten umím používat mnohem lépe než ona. Na techniku je totiž úplný trotl…

IMG_0733Nejdřív jsem chtěla vyrobit ten klasický populární duckface, jako ty lidi (většinou ženského původu), co furt špulí rty až vypadají jako po útoku vos. Ať jsem se snažila, jak jsem chtěla, kočičí anatomie tomu šklebu snad není přizpůsobená, nebo co. Nicméně, když jsem vycenila tesáky a zatvářila se divoce, vznikla celkem slušná šelma. Nebo ne?

IMG_0740Pak je prý taky populární helfie, což je selfie, zaměřující se na vlasy. Tak… vlasy nemám, takže nic.

Dále tu máme drelfie, tedy autoportréty, když jste opilí. Jenže já alkohol nepiju, to nechám pánům… V tom jsou fakt dobří…

Ještě jsem uvažovala o welfie (selfie pořízené při cvičení), snažila jsem se udělat klik a stojku, ale u toho tak nějak… nemůžu fotit…

Co ale klaplo, je belfie, tedy autofotografie hýždí. Ty teda mám! Tak jsem vám to vyblejskla… Čumíte, co? Kam se hrabe ta…  Kardashianová…

A teď ještě… hergot… vypadá to, že se panička budí. No nic, další selfie už nebude. Zdrhám, než na to přijde… Nebo to … komerčně využije…

 

 

 

Rubriky: JEN TAK | Štítky: , , , , , , , , | Komentáře: 21

Kosmetický občasník aneb Mívám nějaké “výpadky”…

IMG_0351Občas mívám v parfumeriích  a drogeriích drobné a nevysvětlitelné výpadky vědomí. Nevím, proč se mi to stává. Asi nějaký vadný gen, nebo co… Proberu se pak většinou až před obchodem, kde tupě civím na kreditku, kterou evidentně někdo v době mého záchvatu briskně zneužil. Divné… Hloupé je, že poslední dobou mě to začíná popadat i v jiných obchodech, například s módou a obuví. No… asi promluvím se svým psychiatrem…

IMG_0642Nejdřív jsem zakoupila v rámci jednoho takového záchvatu tužku na oči Lancome Le Crayon Khol.  Ta tužka je na můj citlivý zrak… fakt tvrdá. Pokud si tedy nechcete při kreslení linek vydloubat oči a vypadat jako Elle Driver z Kill Billa, které Pai-Maiz za její hnusnou a neupřímnou povahu efektně jedním hmatem vytrhl oko z důlku (což mě velmi zaujalo, ale rodina nechtěla, abych na nich zkoušela, zda to skutečně jde), nekupujte to…

IMG_0652Dalším úlovkem byl make-up  Benefit Hello Flawless Oxygen Wow. No – už ten úžasně složitý název! Hned po jeho přečtení jsem  zatoužila být krásná a okysličená s hebkou a mladou pletí. Tak… nee! Make-up mi dokonale nesedl a HODNĚ mi “rozhasil” pleť. Věřím, že pro ženy s normální pusou jako broskev bude skvělý (ostatně – četla jsem na něj jen samou chválu), ale pokud bojujete s velmi problematickou pletí jako já, obloukem se mu vyhněte…

IMG_0655Taky jsem si pořídila další “odnož” Diorova Hypnotického jedu, který jsem si zamilovala od jeho premiéry v roce 1999. Sice mám pocit, že původní Hypnotic Poison byl hutnější a poctivější než ty současné, ale ujíždím na nich dál. V nejnovějším Hypnoticu Poison Eau de Parfum jsem zpočátku cítila jakýsi umělohmotný ostrý tón, který mě zmátl, ale naštěstí po chvíli zmizel. A já vše, co se blíží Hypnoticu prostě miluju a – ano, používám ho i v létě. Jestli to NĚKOMU vadí (teto Myru), tak si trhněte…

cover-hair-farba-tmavo-hnedá-Co mě velmi zaujalo, ale nekoupila jsem to, protože to (zatím) naštěstí nepotřebuju, byl Cover Hair. Nádobku jsem zaregistrovala na stolku u mé kadeřnice. “Co to je?” zajímalo mě. A zjistila jsem, že jde o velmi užitečnou věc. Tento přípravek může vlasy “zahustit”, ale především je velkým pomocníkem pro ty, kterým řídnou vlasy a objevují se u nich lysinky. Barevný vlasový krycí pudr s drobnými vlákny keratinu nasypete na kůži hlavy a zafixujete lakem. Vytvoří celkem slušnou iluzi “podrostu. V tomto případě hodnotím výrobek na jedničku, protože může řadě lidí  zvednout pošmodrchané sebevědomí… Vskutku něco jako Bierhanzlova mast - na lysinu past!

A jinak… parfumeriím se teď budu delší dobu vyhýbat. Vlastně… asi všem obchodům. Tedy kromě potravin. Tam fakt musím. Ha! Uherák, losos, belgické pralinky, pršut… Ježííííš… zase ten záchvat! Uááááá!!!

Rubriky: KOSMETIKA, MÓDA A VŮBEC | Štítky: , , , , , , , , , | Komentáře: 15

Co je to Cochcárština aneb O durmanu a Ideálním manželovi

bez názvuPřed lety jsme s kamarádkami založily klub. Kdysi jsme spolu trávily hodně času na Cochcárně (odvozeno od výrazu každý si dělá CO CHCE), což je chata v Beskydech. Tam jsme také vytvořily Cochcárštinu , tedy řeč, kterou při setkáních povinně mluvíme – je vhodné používat místo s z a naopak, případně různě zaměňovat písmenka a používat nesmyslné časy až na hranici srozumitelnosti. 

.

Pokud by se chtěl do klubu někdo přidat, musí splnit následující podmínky a dodržovat stanovy (viz níže):

.

bez názvuPřijetí nové členky je v podstatě možné, ale musí projít těžkou lustrací, zatěžkávacími testy (nejméně týdenní pobyt na Cochcárně, nejlépe s dětmi – čím větší počet, tím se lépe prověří charakter a otrlost) a náročnými psychologickými testy (delší pobyt se všemi třemi členkami klubu). Dále je nutné zvládnutí Cochcárštiny v takovém stupni, že okolí přestává rozumět a rozumí si navzájem jen členky, případně někdy ani ty ne…

.

 STANOVY:

bez názvuNaprosto nezbytná je mírná nadváha (v případě choroby se musí vytvořit energetické zásoby)!

.

  1. Povinná je konzumace mastných, sladkých a ostrých jídel (tělo odolné vůči bacilům, zvýšenému krevnímu cukru a cholesterolu).

 

Peníze se mají hned utratit, protože je může někdo lehce ukrást!

Nepřehánět úklid domácností (ideálem, který dostane ocenění je ta, která neuklízí vůbec).

Nutné jsou zlozvyky: pití alkoholu, kouření, přejídání se, užívání léků a lehkých drog. Není nic horšího, než umřít zdravá! (Vítaná je kombinovaná závislost, postačí však i jedna).

Ve volném dnu je po dobrém obědě doporučen klid na lůžku, vzhledem ke správnému rozložení tuků.

moet_produkt1Nutné!!! Alespoň jednou v roce se členky musí přecpat toasty s máslem a kaviárem a šampaňským. (Dětem podáváme suché topinky, neboť ony si v životě kaviáru ještě užijí, kdežto členky vzhledem ke stárnoucím žlučníkům už nemusejí…)

Žádoucí je vykonat každý den jeden drobný dobrý skutek, neboť je důležité pamatovat na to, že každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán (jak známo, v pekle bývá dle  dostupné literatury příjemné teplo, takže si konečně  vyhřejeme revma, kdežto u nebe si nejsme tak jisté…)

bez názvuVítané jsou veškeré znalosti o působení tisu, rulíku, durmanu, kozlíku, hnojníku a vraního oka na mužský organizmus.

Pro všechny členky je zavazující nutná pravidelná účast na vyhlášených sletech. Ze závažných důvodů je možno svolat krizový štáb.

.

bez názvuZa závažné důvody se považují:

  • -  informace o nových lécích

  •  - informace o nových nemocech

  • - týrání členky klubu rodinnými příslušníky, či nadřízenými nebo i podřízenými v zaměstnání, nebo kýmkoli jiným

  • - nákup nového oblečku, botiček, kabelečky a potřeba jedné členky pochlubit se ostatním.

  • bez názvu Povinná četba a filmy: Babička, Čarodějky z Eastwicku, Taková normální rodinka, poučné brožury o osteoporóze a v případě nouze je povoleno i sci-fi Oscara Wilda Ideální manžel.

  • .

.

TAK CO? PŘIDÁTE SE???

.

Foto: zajicci.cz
eduin.cz
nakupvakci.cz
pravyprostor.cz
gourmondo.de
salix.cz
topzine.cz
growerinfo.cz
Rubriky: JEN TAK | Štítky: , , , , , , , , , , , | Komentáře: 38

Ozdravné kopřivové pití aneb Co to mám s tou rukou?

MákO víkendu jsem se vrhla do přírody. Nasbírat kopřivy. Občas mě totiž popadne ozdravná mánie. Vím, vím… kazím si … ehm… svou image drsňačky - žádný sport a žádná zdravá strava. Ale na jaře s “ozdravovaním” organizmu blbnou všichni – tak proč ne krátkodobě  já! A – budete se divit, kopřivové pití mám ráda…

20140418_164129_resizedLetos jsem zažila lehký kopřivový šok v supermarketu, kde u zeleniny ležely v plastových vaničkách … KOPŘIVY. Pár kousků evidentně unavených rostlin za dvacet korun. Prý novinka! A se slevou! No toto! Nevěřícně jsem na to zírala. Kopřivy? Za peníze? Hrome!

Cestou domů jsem procházela kolem chodníku bohatě lemovaného kopřivami a v duchu počítala: dvacet korun, čtyřicet korun, šedesát korun… někde kolem pěti stovek jsem toho nechala…

.

kopřivyKopřivy obsahují hořčík, vitamin C, B, třísloviny a spoustu dalších skvělých věcí a jsou prý dobré úplně na všechno (jestli jsou i na hlavu, těžko říct…) Já sbírám  (na místech daleko od cest) pouze vrchní lístky které doma opláchnu, zaliju neslazenou minerálkou nebo vodou, a nechám několik hodin odstát. Piju s citrónem.

Večer jsem sice krátkodobě propadla panice, že mám mrtvici, neboť mě začala děsně brnět pravá ruka, ale než jsem vytočila číslo záchranky, vzpomněla jsem si, že mě kopřivy popálily i přes rukavice…

Srk, srk! Joj! To budu zdravá! Jupíííí! A zítra si dám k tomu smažáku s hranolkama rovnou dvojitou tatarku! (Hernajs - co že to psali o těch močopudných účincích??? Tak já… běžííííímmm…)

 

Rubriky: JEN TAK | Štítky: , , , , | Komentáře: 16

Strašné jarní obžerství aneb Nech už sakra té dekantace…

IMG_0505“V té zimě se mi na to grilování ani moc nechce. Pořád je hezky a zrovna dneska musí být taková děsná kosa,” povzdechla jsem si v sobotu při balení vína, nakládaných kyselých houbiček a cibulek a hledání zimní bundy a hrubých ponožek. “No, ale zase ty dobroty! A aspoň tam nebudem dlouho otravovat. Začíná to v pět, to už v osm můžeme být doma…”

klobásy17:00
- Tak na rozjezd tu máte jednohubky, slané štrůdly, tvarohový dort a tohle jsou zapečené olivy s mandlí ve slanině. Klobásy jsou domácí a douzené, víno už  se dekantuje.
- Ježíš, ty olivy jsou úžasné… A tahle klobása… A ten dort… A česneková pomazánka…
- Hele, co to je za přístroj?
- Teplomet. Aby vám nebyla zima.
- To je na plyn?
- Jasně!
- Hele to fakt hřeje, asi si sundám čepici…
- No ty vole, to je luxus, nalej mi ještě…

.
tatarák17: 45
- Jako předkrm jsem udělal tatarák z lososa a k tomu máte zapečené bagetky s olivovým olejem a pestem. Tady je avokádo…
- Já chci ještě víno…
- Počkej, dekantuje se…
- Ty s tím vínem naděláš…
- Hele, ať to štěně neběhá kolem toho teplometu, stejně ho nebudem jíst…

.

 

kachny 18:30
- Teď tu mám vykostěná  kachní stehna (poplácá se po stehnech).
- Úúúúžasné… A ty furt nedekantuj to víno. Stejně tím přelíváním celý proces pití jenom zdržuješ. Nalij nám rovnou…
- Tsss… Sem to s váma myslel dobře… Se vám na to můžu…
- Proč nahříváš tu plynovou bombu u toho ohně? Není to nebezpečné?
- Prd! Myslím, že už je tam málo plynu! Dělám to tak deset let a ještě nikdy se nic nestalo!
- No to už jsem teda fakt v klidu!

.

maso19:30
- A teď mám pro vás hanger steak, to je takový  sval bránice, býk to má tady někde – takový plochý kus masa (zatřese  břichem). U nás mu říkají  veverka nebo řeznická panenka. Dal jsem na to jenom kapku worcesteru, hrubou sůl a pepř…
- Ježíššš… to je… pohádkáááá… Tak šťavnaté…
- Kašlu na vás, nedekantuju, lijte si to rovnou do krku…
- Ať už tu bombu nenahřívá, kapku mě to zneklidňuje.

.
IMG_051722:00
- A sakra, myslím, že došel plyn…
- Chvála Bohu…
- Kluci, pojďte, počůráme přes plot sousedovi slepice…
- A víš co – budeme se jim trefovat mezi oči.
- Jak se jim chceš trefovat mezi oči, když mají každé oko na jiné straně hlavy?
- No přece doprostřed hřebínku…
- Pojďte sééém, slepičkýýý. Hergot, kde ty potvory jsou? Že by už chrápaly?

.
bez názvu23:00
- Tak… my už asi… teda… myslím… domů…
- Sem se asi piclaaaa… Trošššškuuu…
- Jsem veverkáááá… A dekantujuuu…
- Hlavně zase nekokrhej, jako když jsme šli tuhle z plesu! Lidi kolem spí…
- Ky-ky-rykýýýýý…
- Psssstttt!!!

.

23:15
- Prý… jenom … na chvilku… v osm jsme… jako… doma… Chachááá!
- No a so … jako… Dyť… pohoda… byla…
- Až na to … kokrhání… krásný… ve-čer… to byl…
- Uáááá!  Ky-ky-ry-kýýýý!!!

.

Obrázek: prodejdrubeze.cz
Rubriky: JEN TAK | Štítky: , , , , , , , , | Komentáře: 25

Veselé Velikonoce aneb O malebnosti hřbitovů…

VizovicePřed Velikonocemi  jsem se opět ocitla ve Vizovicích. Krásný kraj! A kromě toho – mám tam na hřbitově rodiče. Kdysi mě hřbitovy nesmírně děsily. Teď už mi  připadají takové… malebné.  Aspoň ten vizovický. Ten klid! Hmmm…

S rodiči vždy vedu na hřbitově jednostranný dialog. Už si ani nepřipadám jako blázen. Kdysi mi má tradiční úvodní věta u hrobu: “Tak co, jak to jde?” připadala uhozená. Nicméně - zjistila jsem, že to tak dělá hodně lidí…

Kdysi mě taky velmi děsil nápis nad branou:”Co jste teď vy, byli jsme i my. To, co jsme teď my, budete i vy.” Teď už se pouze laxně ztotožňuji s výrokem Michala Viewegha (už nevím, ve které knize zazněl): “Na můj vkus trochu moc zájmen…”

imagesCA4CK7KHLetos jsem u hrobu dospěla k rozhodnutí, že musím nechat zvýraznit nápisy na náhrobku - jména a data narození a úmrtí začínají blednout. Jsem si ale jista, že poslední nápis (ten úplně dole)  nechám s chutí vyblednout zcela. No uznejte - nechat napsat na náhrobek: “NA SHLEDANOU” mi vážně nepřijde až tak úplně normální.  V naší rodině měli vždycky smysl pro humor, ale kterou hlavu teda napadlo zrovna tohleto?!

Tak dík, milí rodiče, já zas někdy zaskočím. Ale ten pozdrav si vážně nechte! Já zas až tak úplně nespěchám… :-)

Veselé Velikonoce!

Rubriky: JEN TAK | Štítky: , , , , | Komentáře: 10