KDYŽ SE CHCE NÁPOVĚDKA VDÁVAT…

IMG_8174Už dlouho jsem tu nevzpomínala na ostravské divadlo před mnoha lety a svou „nápovědkovskou“ profesi. Ale teď musím. On se mi totiž včera večer vybavil můj svatební den. A  svatba a divadlo spolu úzce souvisí…

To kdysi, když ještě u nás býval v zimě sníh,  kluci plácali holky beztrestně po zadku, lidé bezstarostně konzumovali lepek, cukr a maso,  děti hrály ze všeho nejradši na dvorech vybíjenou a vyvolavku a tak vůbec, to se svatby konaly pouze v soboty. Jenže každou sobotu dopoledne se v divadle zkoušelo. A taky se večer hrálo…

„Já bych, prosím, potřebovala 17. prosince dopoledne volno. Já se totiž vdávám,“ řekla jsem tehdy bojácně režisérce Lídě Engelové (přezdívané lady Pinochetka), která ve Státním divadle Ostrava zkoušela hru Dáma není k pálení. „V sobotu? Když je zkouška? Neexistuje! Vdejte se jindy! Nebo brzo ráno!“ prohlásila režisérka. 

IMG_E0757A tak jsem si své ANO (se kterým manžel na můj vkus otálel několik dlouze nechutných vteřin) řekli v sobotu ráno na úřadě jako první pár, abych to všechno stihla. Podle záznamu se mi neuvěřitelně třásla v rukou kytice a taky se mi zdá, že kameraman věnoval zbytečně dlouhé záběry mému zaoblenému pozadí. Tak… asi umění… Svatebčané se pak odešli veselit do tehdy vyhlášené kavárny FENIX a já svědomitě spěchala na zkoušku, abych se mohla odpoledne k oslavám připojit…

Což o to, pozdní oběd i svou krátkou odpolední roli nevěsty jsme si pak celkem vychutnala, ale nemělo to  dlouhého trvání. V šest už jsem byla zase „na place“.   A repertoár ten večer nemohl být lepší! Hráli jsme IDEÁLNÍHO MANŽELA Oscara Wilda!

IMG_E0761Když tenkrát herci při představení mrkli do portálu, cukaly jim koutky. Seděla jsem tam, celá v bílém, s odhalenými rameny a s takovou tou blbostí na hlavě, které se dneska říká fascinátor, ale tehdy to slovo ještě neexistovalo. Moc, opravdu MOC jsme si to všichni užili! I můj novomanžel. Celé to  v hledišti svědomitě prospal…

S odstupem času se mi tak trochu zdá, že má svatba nebyla úplně standardní. Ale co už… Aspoň muselo být mému muži už tehdy naprosto jasné, co ho čeká.

A má fakt můj hluboký obdiv, že to všechno vydržel…

 

 

 

 

 

 

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Z OSTRAVSKÉHO DIVADLA se štítky , , , , , , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na KDYŽ SE CHCE NÁPOVĚDKA VDÁVAT…

  1. Martina Elegant napsal:

    To je aspoň svatební den! Nádherná nevěsta, na tehdejší dobu docela neobvyklé, tak moderní a nadčasové oblečení. Tomu na hlavě se říkalo tehdy bonbonek, tedy aspoň moje maminka modistka tomu tak říkala a občas je vyráběla pro nevěsty, které chtěly něco jiného než jen závoj. Krása!

  2. Marti, moc děkuji. A máš pravdu… bonbonek… 🙂

  3. Sedmi napsal:

    Nádhera 🙂 a jak dlouho jste spolu?

  4. Ani se neptej… Letos v prosinci to bude třicet let… 🙂

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s