Strašidelný sen aneb Ještě aspoň kousek selátka…

Mám pocit, že poslední dobou se jídlo stalo vědou. Zdravé jídlo… Bez lepku. Bez cukru. Bez laktózy. Bez čehokoli… Atd… A čím dál častěji slyším: „Nesol!“ „Jak můžeš POŘÁD jíst to smažené?“  „Tolik sladkého!“ “ Víš, jak je to nezdravé?“ „Ty FAKT nejíš zeleninu?“ Grrr….

img_20160923_171732V pátek večer jsme měli s přáteli selátko. Ta křupavá kůžička… Ten čerstvý chleba! To pivo! Áááách… Ovšem v noci, to jsem měla hrozný sen:

Vstupuji do obchodu, za pultem obsluhuje nerudná prodavačka. Retro. Pod nosem lehký knír, na hlavě čupřinu v podobě chuchvalcovité trvalé, v níž má nad čelem připíchnutou dvěma sponkami malou bílou kraječku.Na sobě silonový bílý plášť  bez rukávů, na kapsičce modře vyšité logo prodejny: ZDRAVÍ: NÁŠ CÍL! V podpaží má houštinu.

Dostávám se na řadu:

  • „Tak já bych prosila jeden kostkový cukr,“ žádám slušně..
  • „Cukr? Jste upadla? Kde jste žila poslední roky? V buši? Cukr je bílý jed a je od roku 2020 zakázanou potravinou. To nevíte?“ měří si mě podezíravě.
  • „Ehmmm, jistě, promiňte. Tak já bych chtěla jedno máslo!“
  • „Máslo? Tak to mi ukažte  knížku s vaším letošní  krevním rozborem. Chci vidět stránku s hodnotami cholesterolu,“ natahuje ke mně ruku, knír se jí chvěje.
  • „Knížku? Rozbor? Cholesterol? Tak… rohlíky? Normální bílé pečivo? Máte?“ zkouším dál.
  • „To jako takové ty jedovaté věci s lepkem, co se prodávali v minulosti? Vy jste cvok!“ začíná prodavačka ztrácet trpělivost, zpod krepaté ofina ukápne kapička potu.
  • „Ahaaa,  dobře…  Já bych… tedy… už jen… kousek bůčku…“
  • Prodavačka vytřeští oči a zmáčkne červené tlačítko na pultu. Začne ječet nepříjemnou fistulí: „POMÓÓC! Provokatérka! Vyslovila zakázané slovo BŮČEK! Podrývá veřejně naše zdraví! Přitom každý ví, že poslední ilegální hnízdo v garáži, kde se pekl tajně bůček, bylo zničeno a vydezinfikováno před pěti lety! POMÓÓÓC!“
  • IMG_20160923_171743.jpg

Teda řeknu vám, že jsem se probudila úplně propocená. A šla jsem rychle z lednice vytáhnout ty zbytky prasete, sůl a pepř. A ještě laskonku. A všechno jsem to snědla. Pro jistotu.

Totiž, co kdyby… JEDNOU….

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice JEN TAK, Uncategorized se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 reakcí na Strašidelný sen aneb Ještě aspoň kousek selátka…

  1. arw napsal:

    To je super děsivý sen!!😀

  2. Strašný…Život bez bůčku? děsivé…

  3. Ludmila napsal:

    Bůček sice nemusím, ale doufám, že se nedožiju doby, kdy se na indexu ocitnou chipsy, tyčinky, arašídy a podobné slané záležitosti, které jsou mým pohonem😉

  4. No – nevím, nevím…

  5. Štech Karel napsal:

    Už asi padesát let hledám ženskou, která by mne nepoučovala o „éčkách“, cholesterolu a všech nebezpečných složkách chutných potravin. Tak si holt vařím sám. Jestli nějakou takovou osobu znáte, přehoďte jí výhybku na mne. (Nejste náhodou sama? s takovými názory bych Vás uvítal. Abych uklidnil: při výšce 188 cm vážím 90 kg).
    K. Š.

  6. Petr napsal:

    Sakra. Jen aby se Vám ten sen nevyplnil. Našlápnuto je k tomu dobře…

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s