Jak jsem čůrala v Maříži aneb Kočičky a pejsci a ptáčci…

maříž1Odjeli jsem se s manželem na dovolenou do lesních hvozdů České Kanady. Celé dny jsme houbařili, krájeli, sušili a zavařovali křemenáče, kozáky a praváky. A abychom v těch lesích nezvlčili docela, vydali jsme se  i lehce za „kultůrou“. Třeba do Maříže…

Maříž2Malebná vesnička na jihozápadě Moravy je proslulá svou originální keramikou. A že je v dílnách a obchůdcích na co koukat! Hrnečky, mističky, bábovkové formy, hodiny, konvičky… A kočky a sluníčka a velbloudi a ptáčci a pejsci – to vše v charakteristicky zářivých barvách. No a protože jsem cákla přes kočky, nabrala jsem si hrníčky i popelník s koťátky (nebojte, klepat popel kočičkám na barevné čumáčky nebudu, popelník bude čistě dekorativní).

Maříž4Po náročných nákupech (zkuste se nenuceně pohybovat v místnosti mezi regály a stoly narvanými keramikou), jsme zašli do místní restaurace.
„Hele, zajdi si na záchod,“ pravil rozjařeně manžel, když se vrátil z oné místnosti.
„Ale mě se nechce,“ protestovala jsem.
„No, jen běž,“ trval na svém.
A protože jsem zvyklá poslouchat, šla jsem.
Okamžitě mě nesmírně potěšilo, že zatímco ženské záchodky mají na dveřích kočku, mužské dveře WC zdobí keramický šnek… No nic…

Maříž3A pak jsem otevřela záchod a tam byly… kočky… Kočky, kam se podíváš. Na rámu zrcadla, na zdech –  prostě téměř všude. Jaký nesmírný umělecký a zároveň úlevný a osvěžující zážitek! A to se mi původně nechtělo…

Jediným malým zklamáním v Maříži pro mě byla labuť u místního rybníčku. Byla totiž bílá jako sníh, z čehož jsem usoudila, že půjde zřejmě o turistku, neboť správná mařížská labuť (jak jistě uznáte) na sobě nutně musí mít alespoň pár barevných proužků a jednu zářivou rybičku.

A vy – až někdy pojedete kolem, určitě se zastavte. Opravdu to stojí to za to. A hlavně se … nezapomeňte vyčůrat…

.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice JEN TAK se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

24 reakcí na Jak jsem čůrala v Maříži aneb Kočičky a pejsci a ptáčci…

  1. Enka Quanium napsal:

    Prý „protože jsem zvyklá poslouchat“…. 🙂 já z tebe pojdu!!! 🙂

  2. Ludmila napsal:

    Škoda, že je to pro mě trochu z ruky. Kočičky i na WC, to by mě docela zajímalo 😉

  3. jolana88 napsal:

    „nezapomenout se vyčůrat“ – nezapomněla jsi? 😀 jak se znám, já bych se tam musela vracet 😀

  4. Sedmi napsal:

    hezky… tady pry houby siroko daleko nerostou, skoda, ze to mame taky dost daleko…

  5. Sedmi napsal:

    jo, btw cetla jsem to nejdriv Jak jsem curala v Parizi 😀

  6. Dejnicka napsal:

    Boží, takový záchod bych chtěla doma:-D

  7. vonrammstein napsal:

    Tak to jste byla skoro u mě doma 🙂 Modřínovou alej jste taky navštívila?

  8. Petr napsal:

    Pamatuju si, bylo to ještě „za komárů“ jak jsem jednou v jedné hospodě, kde jsme si s kamarády byli zahrát kulečník, otevřel také tak dveře na toaletu a tam bylo, stejně jako v Maříži, na zdech, na rámu zrcadla, zkrátka kam se podíváš… Ale nic, jen vzpomínka, popisovat to raději nebudu. 😉

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s