Jak mi Matricium nepřičarovalo mládí aneb Potřebuji obraz

Před dvěma měsíci jsem zakoupila v lékárně přípravek Matricium od Biodermy. Původně jsem si chtěla domů odnést pouze sirup na kašel a kloktadlo, ale zdatná lékárnice mi tak sugestivně popsala mou budoucí zázračnou obnovu pleti díky úžasnému prostředku, že jsem podlehla. „Paní, to se nebudete stačit divit! Už si to koupily čtyři moje známé a po měsíci koukaly, jak vypadají mladší!“

Biodermu mám obecně ráda. Při měsíční kůře přípravkem Matricium jsem důsledně ráno a večer nanášela na obličej a krk obsah malých tubiček, které slibovaly, že mi pomohou s regenerací kožní tkáně a přispějí k mé buněčné obnově. Matricium údajně vyvíjela Bioderma 30 let a získala na něj celosvětový patent.

Upřímně – ve výsledku mi přípravek neublížil, ani mě neoslnil. Pátravě jsem se každý den zkoumala v zrcadle… a… tak nějak… NIC. Při příští návštěvě lékárny (opět nákup obligátního sirupu na kašel a kloktadla) se mě magistra zeptala na zakoupený zázrak. Když jsem prohlásila, že  jsem žádný valný účinek nezaznamenala, lékárnice se tak bytostně urazila, až jsem ji začala podezřívat, že dotyčný patent 30 let sama zkoumala, pak Matricium sama vyrobila, zabalila, rozdistribuovala a ještě mu udělala patřičné píárko.

Ale – co jsem, sakra, čekala? Že se po měsíci s tubičkami probudím a ze zrcadla na mě bude zírat ta křehká dívenka přes trpaslíky, která je ve světě zdejším nejkrásnější? To jen za Doriana Graye neférově stárnul obraz, zrcadlící propasti jeho zločinecké duše. A stejně to s ním dopadlo blbě…

I když… neumíte někdo malovat? Vyslovila bych JEDNO přání… A pak…