Svého muže jsem v mládí (kromě jiných neoddiskutovatelných kvalit) milovala také proto, že byl prudce sportovní. Pružný, štíhlý, pohyblivý a dívky na něj při různých zápasech nivě pomrkávaly. Jeho bytostně sportovního ducha jsem však tehdy ve své nezralosti nedocenila. Dobře mi tak…
Upřímně – nikdy jsem nesportovala. Pouze jsem v dětství učinila pokus jízdy na kole, přejela jsem ředitelku školy, vrazila hlavou do živého plotu a kolo mi odebrali. Také jsem se zhoupla na průlezce a od té doby mám špatně srostlý loket.
Pravidla baseballu jsem dodnes nepochopila a jsem-li přinucena dívat se v TV na fotbalový zápas, neustále se ptám, kteří jsou naši a proč dělají zrovna tohle a velice záhy jsem vykázána z pokoje. Jediné, co jsem ochotna tolerovat, je mírná turistika a letní plavání. V minulosti mi celkem nevadily ani běžky, neboť jsem je zhruba po deseti minutách zlomila.
Můj muž si sice loni vytkl za cíl naučit mě jezdit na kole (a skutečně se mu to i částečně podařilo), hloupé ovšem je, že mě od té doby hyzdí velké jizvy na loktech, kolenou a dva stehy na bradě. Manželovi se však evidentně zjizvené ženy líbí, neboť mi letos zakoupil brusle. Zatím se mi daří vymlouvat se na překročení imisních limitů, ale obávám se, že se biometeorologická situace časem upraví… A až prý zvládnu ladné piruety, začneme v létě se základy horolezectví a paraglidingu…
Zneklidňuje mě pouze jediné. Manžel mě totiž neustále nutí, abych uzavřela vysokou životní pojistku…
Foto 2: miami.com
No tak je asi pragmatik a zna te a rad by, aby mu po tobe neco zustalo 🙂
Nech toho, když se moc směju, tak kašlu… 🙂
No a když se nezadaří, možná začnete s jeskyňařením. 😉
Ano! Budu statický speleolog!
USB, musíš přejít do protiútoku:D
Myslíš jako, že se naučím bruslit nebo ho budu nutit chodit pětkrát týdně do divadla a do baru???
s tím sportem jsem na tom dost podobně…
Aspoň někdo mě chápe…
Nás nesportujících a nechápajících takřka vše, co souvisí se sportem, je na světě víc, hurá ! Soucítím s tebou …
Jupíííí!!! Tak já nejsem úplně DIVNÁ???
Divný jsou lidi, co se hejbou když nemusí. MY JSME NORMÁLNÍ!
Jasně, jde o úhel pohledu. ..
Jenže mám pocit, že poslední dobou jsou ve většině ti, kteří se vyhýbají sladkostem, tučným jídlům, nosí přilbu i když jdou na procházku, všechno dezinfikují a hlavně se pořád HÝBOU…
Teda – já se HÝBU dost (denně ujdu poměrně značné množství kilometrů pěšky… jenže ne proto, že bych se tak strašně moc snažila žít zdravě, ale ze smradu v hromadné dopravě se mi dělá na nic… Pomlaskávání žvýkačkářů jakož i blbé kecy přehluší sluchátka, jezdit tramvají v plynové masce si dosud netroufá ani Mimo.ň). Kdyb ale nedejbože, někdo nazval můj soustavný pohyb sportem, tak se urazím. 😀
Hmmm, a myslíte, že jsou šťastnější než my, kteří si a chutí zamlsáme (třebas zrovna před chvílí ořechovou zmrzku se šlehačkou, čokoládovou polevou, hustě posypanou mandlemi), občas dokonce žerem (miluju třebas vepřo.knedlo-zelo!), přílbu známe jen z válečných filmů a na procházku chodíme s postarším psem, kterej toho šmajdání má po 500m dost? 😉
I já Vás chápu. Mým jediným a velmi oblíbeným sportem je gaučing, ostatním nerozumím. 😀
Bože! Začínám se pomalu zbavovat své frustrace…
Nejsou šťastnější!
Frustruje je jejich neustálá kontrola, zda plán „dokonalé zdraví“ plní a když se NORMÁLNĚ nají (čti svíčková, vepřo-knedlo -zelo apod.) mají strašné výčitky svědomí…
Tak vidíte, jsou vlastně k politování. A nám by proto chtěli kazit naše štěstííííí! Sportováním, dietami…. Pche! Tůůůdle! 😛
Sport je strašně škodlivý pro vztahy. Můj minulý muž 6x týdně sportoval, měla jsem moře volného času a našla jsem si muže jiného. Ten si ve snaze dohnat a předehnat svého někdejšího konkurenta pořídil rotoped, tak mám kam věšet Žabě mokrou kombinézu.
🙂 dohnat a předehnat na rotopedu. To je epesní 🙂
Jo! Rotoped jako věšák je báječný!!!
Asi moc utrácíš za samoopalováky .-) což mu zjevně narušuje plány rozpočtu na nákup nových chráničů na lacross.
Tvůj odpor ke sportu zcela chápu – jediný sport, který jsem s to akceptovat, je biliard. A to jenom mezi druhým a pátým pivem. 🙂
Co je to lacross? 🙂
Rozhodně to není BILIARD. 🙂 O moc víc nevím.
Aháááá…
Áááách bože, strašne som sa smiala a spomenula som si, ako som v detstve narazila na bicykli do lavičky a, ech, no, bolelo to. Ale tá životná poistka, to ma dorazilo 😀 Palec hore, nedaj sa! 🙂
NEDÁM!!! A na kolo už nikdy nesednu!!!
No hej, ale na bicykli dnes chodím strašne rada a všade, kam môžem, teda teraz je práve sneh a k tomu mám pokazenú zadnú brzdu, takže nič, ale inak naň nedám dopustiť. Do mesta mi to na bicykli trvá rovnako ako električkou a nemusím sa tlačiť so smradľavými ľuďmi, ani počúvať cudzie techno zo slúchadiel, ale zato si pekne svištím vzduchom a mám plno endorfínov 🙂
Jediný probém je, že ten bicykel má asi 30 rokov a tak sa na ňom niečo podchvíľou kazí, ale nový si kúpiť odmietam, lebo k tomuto mám už citovú väzbu…
Na druhej strane, záleží aj na tom, kde človek býva, u nás je to taká placka, takže sa jazdí v pohode, človek sa ani veľmi nespotí. Na spôsob „Líná bílá kůže, i kdyže de,tak musí sedět…“
Chápu!
A nejlepší pro jízdu na kole je placatá Haná… Nenávidím kopce!!!
Já sport praktikuju ráda, ale spíš bezpečnější varianty jako body styling, pilates apod., kdysi jsem jezdila na inlinech, ale od té doby, co jsem spadla, jsem se zařekla, že už nikdy víc:D
Máš můj hluboký obdiv!
A nemyslel to manžel tak, že tie korčule môžeš využiť ako náhradu za nože v kuchyni?
Jejda, to mě nenapadlo. A přitom furt brblá, že máme tupé nože… Díky za překlad….
A už manželovi někdo poradil, že je možno zajít na bruslení pro veřejnost do kryté haly ve Vítkovicích? Já jen, že tam se na smog vymlouvat nemůžeš… Až mu to NĚKDO poradí, tak napiš, kdy tam jdete, abych mohla zajet pořídat nějaké foto. Myslím, že pravidelní čtenáři by je víc než ocenili…A když ne oni, tak já bych si jednu fotku zarámovala, pověsila do obývaku a uchváceně na ni hleděla. Něco jako modla, víš?
Huš! Žádná hala! Ráda bych se dožila jara bez zranění…