Naprosto šílený den aneb Jak mé paničce hráblo…

IMG_0840Teda řeknu vám, včera tu byl úplný blázinec. Panička totiž totálně zešílela a pán byl taky hodně divnej. Začalo to už ráno, když donesli do pokoje takové to vysoké zelené s větvema, pod co venku normálně čůrám. Pak na to společně navěšeli nějaké divné věci a tvářili se, že je to v pořádku. Když jsem to chtěla podrobně prozkoumat, okřikli mě. No nic, prohlídnu si to, až tu nebudou…

Panička byla od rána děsně nervózní, furt všude pobíhala, zapalovala nějaké příšerně páchnoucí hřejivé věci a pouštěla stupidní songy, ve kterých z nějakého důvodu pořád něco divně štěrkalo a zvonilo, až mi to rvalo moje citlivé uši. Na stůl navíc dala nějaký  hovadiny a strašně klouzavý hadr, do kterého prý nesmím zatínat drápy! Pche!

017Když už byla panička vytočená na maximum a pán z ní už taky začal chytat nerva, zazvonili naštěstí sousedi a vzali moje pány ven. Konečně se mi podařilo urvat pár nesmyslů ze zelené věci co patří ven, ale chutnalo to blbě – asi jako hodně suchá tráva. Když se pán s paničkou vrátili, voněli úplně stejně jako každý pátek, kdy mi pořád dokola opakujou, že jdou jenom na jedno a budou hned doma, což nikdy nejsou. Panička navíc strašně divně kvílela, až jí pán řekl, ať už konečně nechá toho zpívání koled, a bylo konečně ticho…

Divné bylo, že mi nikdo nic neřekl ani u večeře, když jsem položila přední tlapky na stůl. A furt se tak připitomněle usmívali… Pak panička zničeho nic začala vykřikovat něco jako: „Ježíšek, Ježíšek,“ což mě děsně vyděsilo a oba začali rozbalovat ty věci, které strčili pod zelenou věc. Panička mě potom začala honit po pokoji s něčím nechutným a chlupatým, co vytáhla z jedné krabice a tvrdila, že je to moje. Byla tak urputná, až se mi jí zželelo a aspoň jsem do té věci opatrně strčila tlapkou. Panička si  ještě chvíli hezky hrála s malým skákacím míčkem, kterým se mě marně snažila trefit, což ji asi konečně uklidnilo, takže jsem si už  mohla v klidu prohrabat báječně šustící papíry a vlézt si do těch zajímavých krabiček, zatímco oni čučeli na bednu…

Teda řeknu vám, to byl ale fakt strašný den!
Jen doufám, že jim nehráblo definitivně…

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice JEN TAK se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

50 reakcí na Naprosto šílený den aneb Jak mé paničce hráblo…

  1. Evelins napsal:

    Ty jsi, milá stárnoucí blogeríno, nejlepší!!!!

  2. vimneok napsal:

    u nas zase panicek zapomnel dat kockam na noc kocici zachod do mistnosti, tak panicka po ranu sklizela urodu ze stolu v kuchyni…

  3. Lucifrid napsal:

    Hahahahahaha, velice fajny clanek, pekne jsem se nasmala 🙂

  4. Mimo.ň napsal:

    Ne, nafurt ne… jen si to napřesrok zopakujou. Jako bych slyšela Yasmínu. 🙂 Je ale fakt, že jí neříkám, že jdu na jedno. Instrukce bývají jasné: „Panička přijde pozdě a ne zcela střízlivá. Počítej s delší brzdnou dráhou“ (nás obou – jednou už jsem o ni zakopla…). Kupodivu to zatím funguje.

  5. ... napsal:

    Venkovní kočka na jídelním stole, fuj…

    • Jezus! Opravdu hygienický SKANDÁL!!!
      (Pro klid tvé nekuřácké a nevěřící duše – kočka je CELÁ postříkaná dezinfekcí a ještě natřená antibakteriálním gelem…)
      A ten ubrus jsem – pochopitelně – okamžitě spálila!!!

      • ... napsal:

        Aha, takže tobě přijde normální, aby kočka, která
        -si líže zadek
        -venku sežere kdeco
        -venku šlápne do kdečeho
        -při zahrabávání výkalů se jich může dotknout
        -pouští chlupy
        …ležela tam, kde lidé jedí??? Měla sis ji lépe vychovat, má vědět, že na stůl nesmí!!! (A prosím bez keců, že kočky jsou čistotné 🙂

        • Ano, přijde mi to normální – a nejen mně (viz komentář níže)…

        • Ludmila napsal:

          Hele, anonyme, běž se laskavě bodnout se svým poučováním o kočičím vychování a hygieně. Najdi si někde na internetu či v chytrých encyklopediích, kolik „nepatřičností“ každý za svůj život bezděky sníme, a lidstvo dosud nevyhynulo ….

          • Ludmilo, moc díky, ale je mi líto, že ses vytočila… Slibuju, že budu všechny anonymní komentáře mazat. Blog by měl být pro radost a odpočinek a ne proto, aby se čtenář zbytečně rozčiloval… Toho máme dost v práci, případně doma…Klidný zbytek roku… 🙂

            • Canan Pamuk napsal:

              Aha, už to vidím. Naše kočky zásadně nesmí na stůl! Ale spí s náma v posteli. Byly doby, kdy nám do ní nosily polomrtvé myši na hraní a chvilku jim trvalo pochopit, že si s nima FAKT hrát nebudeme a FAKT je nebudeme ani jíst. Teď se navzájem nenávidí, naštěstí, takže se v postali střídají po jedné, ale když spolu ještě kamarádily, bojovaly o místo nejblíž paničce, měla jsem hlavu obalenou kočičím turbanem a obvykle jsem se ráno budila příčinou přidušení. Co se dá dělat, sežrat se to nedá, odehnat taky ne, člověk musí trpět….

      • Eva napsal:

        Tak, tak, milá Maryška, mám tri mačky a dezinfekciu robíme dvakrát denne. Mačiek aj našu, samozrejme. Obrusy, koberce pálim podľa potreby. Posteľ, v ktorej všetci spávame, mením raz za týždeň, myslím celú, matrace aj konštrukciu. Odúčam mačky od lízania zadkov, kakania, cikania, ale zatiaľ sa nedarí. Chlpy nepúšťajú, ráno ich vždy manžel holí, hneď ako oholí seba. Každý má svoj strojček. Moje mačky neležia tam, kde jeme, pretože z ohľadu na ich potrebu spať na stole sme jesť prestali. Ak je veľmi zle, najeme sa niekde vonku, ale nie často, lebo šetríme stále na postele, obrusy, koberce, antibakteriálne prostriedky a podobne. Ešte spomeniem aj komlpetné výmeny zariadenia v baráku, ktoré sa dá škriabať, lebo samozrejme mačky driapu. Vďaka za pochopenie, naozaj nie som blázon, a odkedy beriem lieky na hlavu, nepočujem tie hlasy. (Mňaukajúce, pochopiteľne.)
        Pre bodkovaného anonyma: NEPODÁVAJTE RUKY NIKOMU, KOHO STRETNETE NA ULICI! (Asi budete sklamaní, ale taká mačka je obyčajne čistejšia ako polovička ľudí, ktorých stretnete dennodenne.) NECHYTAJTE NÁKUPNÉ KOŠÍKY! (Taká mačka je obyčajne čistejšia ako všetky tie košíky.) NEPLAŤTE PENIAZMI, POUŽITE DEZINFIKOVANÚ KARTU! (A už ma nič nenapadne.)

        • Díky!!! Moc jsi mě pobavila!!!
          Vidím, že mám v hygieně ještě jisté mezery… 🙂

          • Eva napsal:

            Veľké medzery. 🙂 Vy sa kvôli mačke nesťahujete raz za rok??? Veď ten SMRAD od mačiek sa nedá vydržať.

            • To máš pravdu! Jdu to říct manželovi. Je nejvyšší čas na stěhování!!!

              • Eva napsal:

                A barák nepredávať, treba ho zbúrať, to ti ani nemusím hovoriť, však? Veď kto by ho kúpil, keď tam žilo najsmradľavejšie, najšpinavšie a parazitmi najzamorenejšie stvorenie na svete? (Mačka, pre úplné vysvetlenie.)

              • To se rozumí… vypálím. Mám benziňák… 🙂

              • Eva napsal:

                Nemiň si benzín, čím si potom pripáliš? To by som neriskla.
                Ešte sa vrátim k mačkám. Sedím v kresle za počítačom na pol r… ehm, zadnej časti tela, pretože Kocúr spí za mnou, rozumie sa samo sebou, po náročnom dni si potrebuje oddýchnuť, tak čo by som pre neho nespravila? Mám ho vari zložiť a nebodaj ZOBUDIŤ??? (A krásne hreje na krížoch, milý anonym s bodkami, a áno, som odčervená.)

  6. Ludmila napsal:

    Krásná čičinka, stromeček, i ten „prostřený“ stůl ! Naše mňoukací veličenstvo se nám obvykle „naložilo“ do vybalených papírů pod stromeček, eventuálně je pak i použilo jiným způsobem 😉 Loni bohužel naposledy …
    P.S. A z toho mešuge, který (á) kritizuje kočku na stole, si nic nedělej, lidi jsou různé, občas i blbé…

    • Vaší kočičky je mi líto. Před třemi lety se nám jedna ztratila a všichni jsme to obrečeli…
      Bez kočky si už život nedovedu představit…
      A z anonyma výše si nic nedělám, píše pravidelně, ale apoň to tady tak nějak „oživí“…
      Přeji klidný zbytek svátků…

  7. Kajoš napsal:

    Nádhera, já ji rozumím, asi jsem kočka…!
    Krásné vánoce a po vánoce všem:-)

  8. Soňa napsal:

    „No nic, prohlídnu si to, až tu nebudou…“ 😀 Ještě, že tam zůstaly ležet alespoň ty krabice, jinak by ten den opravdu nestál vůbec za nic…

  9. 747 napsal:

    😆 eště, že máte doma někoho, komu z toho jednoho dne v roce nehrabe! 😆

  10. Iva napsal:

    Mají to ta zvířátka s námi těžké 🙂 Ta moje o tom taky napsala příspěvek! (a taky knížku :-))

  11. Lucka napsal:

    Zase jsem se skvele pobavila! Nebudete to nekdy vydavat knizne?
    Dost mi to pripomina situaci u nas. Akorat my ty kocky mame tri, takze stromek pod tihou naletu 2x spadnul a ozdoby nachazime v ruznych zakouti. Taky mi vadi, jak na me kocky ironicky koukaji, kdyz zpivam koledy a kdyz se snazim o vanocni atmosferu. 🙂
    Lucka

  12. zarox21 napsal:

    Ach jo, šťastný život jedné kočky … taky bych to tak chtěla prožít ….

  13. kejtyna napsal:

    Tak takhle nějak si představuji moji kočku. Sice jí stromek moc nechutnal, ale pořád poskakovala po dárcích a usnula na nich. Byla naštvaná, když jsme jí je vzali, ale pak si užívala rochnění v papíru.

  14. Rosie napsal:

    😀
    U nás to bylo zhruba: Celý den si mě nevšímali. Na ty kousky syrové ryby, kterými si mě chteli usmirit, jsem se ani nepodival, takže si teď asi myslí, že jsem vegetarián. Ještě, že jsem se mohl vyhrivat u kotle. Večer jsem je vzal na milost a dovolil jsem jim, aby mě vzali do obýváku a tam se se mnou mohli mazlit dle libosti.

  15. kaschika napsal:

    …Panička navíc strašně divně kvílela, až jí pán řekl, ať už konečně nechá toho zpívání koled…

    :-)))))))))))))))))))))))))))))))))))

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s