Chcíplé květy aneb Voňavky mého dětství a mládí

Mezi parfémy se dostávám do stavu blízkého náboženskému vytržení. Voňavý svět mě zcela pohltí a já jen čichám a čichám. V mém dětství to bylo mnohem prostší. Kromě toho, že jsem na pumpě ráda vdechovala vůni benzínu, když naši tankovali trabanta, byly možnosti skromné… První „vůní,“ se kterou jsem se setkala, byly ŽIVÉ KVĚTY.

Pamatuji si lahvičky, ve kterých se vznášely téměř bezbarvé vymočené fialky, konvalinky a karafiátky. Mám pocit, že existovala ještě další varianta, ale nemůžu si vzpomenout. A Cena? Šestnáct korun… Dostávala jsem je na Vánoce i narozeniny. Bledé, plovoucí fialky…

V dětství mě fascinovaly hygienické voňavé ubrousky. Kus za padesát haléřů byl zalisován do obalu s obrázkem. Piknik, Kleopatra, Afrodité, Karavana. Natírala jsem si jimi ruce, krk i obličej. Vůně hned vyprchala, zato na kůži vám spolehlivě zůstala řada bílých žmolků…

V pubertě jsem objevila toaletní vody Farao (myslím, že byla pánská) zhruba za 30 korun a Savana. Následoval nezapomenutelný deodorant BAC s jablečnou vůní, který jsem si přivezla z NDR a po jeho vypotřebování mě ovládl pocit obrovské životní ztráty, kterou nelze ničím nahradit.

U příležitosti zhruba čtrnáctých narozenin jsem obdržela stříbrný sprej, na jehož obalu byl plameňák a palmy. Vidím to jako dnes. Tropical morning. Po jeho aplikaci se mi  zvětšily nosní dírky do velikosti koňských nozder a převrátil se mi žaludek. Dospěla jsem k přesvědčení, že  tropy musí být vskutku strašlivá záležitost! Deodorant jsem mstivě věnovala své spolužačce, kterou jsem příliš „nemusela“…

Později tu bylo polské Być Może. Máma ho od někoho dostala a nevonělo jí. Přesto však pro něj našla využití. Naše kočka občas pohrdala svým záchodkem a tvrdošíjně chodila čůrat pod vanu do koupelny. Máma vždy vše vyčistila a následně malý a špatně větratelný prostor panelákové koupelny vystříkala Być Może. Pevně doufám, že nic podobného už NIKDY v životě neucítím…

Ruské „parfémy“ Saša a Nataša ve mně naštěstí nezanechaly žádnou vzpomínku. Zato stopy bulharského růžového oleje mi moje čichová paměť vydá kdykoli… 

Velkým průlomem byl pozdější objev Impulsů. To tedy bylo NĚCO! Stály 80 korun a já nemohla vyjít z údivu, že vůně může stát TOLIK korun. Milovala jsem Impuls hnědý a červený. Špatně se sháněly a byly téměř okamžitě vyprodané. V některých drogeriích jsou k dostání i dnes. A cena? Neuvěřitelná – stále 80 korun…

A pak… Limara, první Rexony, Fáčka, Charlie, Blase

JAKÁ VŮNĚ SE VRYLA DO PAMĚTI VÁM?

.

Foto 1: ceskatelevize.cz
Foto 2: ekonomika.idnes.cz
Foto 3: markenmuseum.de
Foto 4: supermama.It

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice VŮNĚ se štítky , , , , , , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

92 reakcí na Chcíplé květy aneb Voňavky mého dětství a mládí

  1. Rena napsal:

    Ach bože, skoro všechno si pamatuju, jsem na odpis 🙂 Aspoň, že mi tento týden už dva lidi nezávisle hádali o deset let míň (pevně doufám, že hodnotili vzhled, nikoliv chování 🙂 ). Živé květy byly ještě šeříkové.

  2. U dvou Verunek napsal:

    Já bych chtěla živé květy, muselo to být hezké… aspoň ty flakonky s umrtvenými květy. Moc si to nedovedu představit. Každopádně Impuls a Charlie pamatuju:) Veronika

  3. Goldie napsal:

    Ja si pamatuji babicciny zive kvety, ale i matciny impulsy, charlie a facka, ach jo, nejsem nejmladsi 😀 zive kvety mela babicka ve vice flakonkach a „vonely“ kazde jinak a my se s nimi chodily vzdy nenapadne maznout, coz vubec nenapadne nebylo, protoze to stejne kazdy hned citil 😀

  4. tutto bene napsal:

    Živé květy jsem babičce kupovala k Vánocům (ty fialkové a konvalinkové) a dědovi tu kolínskou Farao. Ta byla dobrá! Ty jsi mi úplně připomněla dětství. Ten Impuls, to je zajímavá komodita. V průběhu 25 let se na něm nepodepsala ani inflace ani devalvace, prostě nic. Hnědý pamatuju, ten byl něco:) Pak si ještě vybavuju nějaký Moschus, tím jsem se oblévlala na gymplu:D

  5. Isia napsal:

    Jééé…takéto články ľúbim!
    Ja som po živých kvetoch veľmi túžila, ale mama ich nikdy nechcela. Pamätám si na guličkový dezodorant z Tuzexu, ktorý som vnímala ako drahý parfum a parfum s názvom „Cobra“ alebo „Kobra“, ktorý si kupovala mama a vždy bol k nemu pribalený malý darček v podobe náramku, náhrdelníka či prstienka v tvare hada so zelenými alebo červenými vybrúsenými očami.

  6. Day napsal:

    Jsem divná, my doma měli jen 4711, Lancome Magie noire, Diorissimo, Gucci Accenti = vůně mého dětství, používala ji teta i babička (i když teta se v ní koupala), a Nina Ricci L´Air du Temps. Pravidelně jsem dostávala nna hraní flakonky a předstírala že se voním, Impulsy si jediné pamatuji jen proto, že jsem je strašně, ale stašně chtěla a maminka mi Sipice Girls Impulse nechtěla koupit. Trauma ze kterého jsem dnes vyléčená a jsem za něj docela ráda.
    Jo a taťka dodnes používá Fužérku a míval nějakou zelenou kolínskou ve tvaru borové šišky, jejíž název si nemůžu vybavit.

  7. katheriin napsal:

    Jediný co z toho znám je Impuls :D.

  8. živý květy znám, voněla se jima asi stoletá paní bydlící s babičkou v lázních. A babička tím nedobrovolně voněla ještě tři tejdny po příjezdu. A můj kufr též. Neuvěřitelná výdrž!

  9. olivia napsal:

    Tvoje články o výrobkoch minulosti ma bavia, spomeniem si na dávno zabudnuté veci. Popritom som objavila blog: http://socikstyle.blogspot.be/. Poznate?

  10. Tvůj blog je přímo naučný!

  11. Ludmila napsal:

    Tohle všechno taky pamatuji, ale nijak se to na mně nepodepsalo. Hrůzné zážitky s vůněmi mám v odlišném podání – jdete po ulici a už jen podle „oblaku vůně“ víte, že někde v okruhu 100 m kolem vás se vyskytuje občanka ruské národnosti 😉

  12. Jana napsal:

    Mrtve kvety mela vyrovnane na cestnem miste na policce v koupelne babicka…hned v nekolika exemplarich…kupovala si vse do zasoby, kdyby potom nebylo k dostani. Hnedy impuls byl zase favorit moji mamy a jeho vune ve me vyvolava vzpominku na jeji domaci trvalou a klasicky chemlonovy uces:)
    Skvely clanek a krasne vzpominky…jsi proste jedna skvela blogerina!!!

  13. Hohóó!!! Tolik chvály… ještě chvilku a napíšu další retro o krásných účesech doby minulé (ten chemlon jsem nosila taky…)

  14. 747 napsal:

    😆 Mně se nějak vybavuje Rexona, taková kořeněná vůně to byla. A víte co mám?! Úlovek se socíku. Objeven při úklidu garáže. Nějaký čistidla to sou a má to ceny jak za krále Ječmínka. Pošlu Vám fotos do sbírky, ať tam nemáte jen samý činčání. 😉
    A stejně mám dojem, že když v tom úklidu budu ještě chvíli pokračovat, že toho bude víc. 😀

  15. Ano! To chci!!!
    Prahnu po dalším retru. Prosím fota poslat na:
    ustarnouciblogeriny@gmail.com
    Předem děkuji…

  16. animon napsal:

    ten hnědý Bac byl dobrý, voněl jako petúnie s vanilkou, používala jsem i sprcháč. A také byla zajímavá řada Junior s vůní jalovce, z té jsem kupovala deodorant pro celou rodinu. Mám schovanou prázdnou lahvinku :-). Byc može v té původní verzi byla krásná vůně. Dnes se dostane v Polsku, ale už je jiná. Živé květy měla v kredenci tchyně, a já jsem je dostala od syna k MDŽ, to byl snad v 1. třídě…A to už byly z plastu. Pak ta Koelnisch Wasser, evergreen. Ale jednou se mi podařilo v luxusní parfumérii koupit Miss Dior, 50 ml za 290 kčs, byla to těžká podpultovka. Impulsy samozřejmě jsem nosila také. No, něco si už pamatuji 🙂

  17. Tý jóó!!! Dior??? Tož to byla frajeřina…

    • Rena napsal:

      Diora taky pamatuju, babičce někdo přivezl miniaturku Eau sauvage. Tím, že to bylo něco úplně jinýho než člověk znal, se mi to fakt vrylo do paměti. Měla jsem s tím pak docela problém, protože to je oblíbený parfém mého muže a já si strašně dlouho zvykala. Protože vzpomínky na hrabání u babičky v prádelníků a zkoušení si jejích šatů jsou sice pěkné, ale tak ne moc sexy 🙂

  18. Lucia napsal:

    Výborné ! Ja si doteraz pamatam na tu euforiu, ktora nas zachvatila, ked v drogiske dostali nejaky novy druh Impulsu. Ziadny rad mi nebol dost dlhy, aby som sa don nepostavila. Tie vone si pamatam neomylne doteraz…:-)

  19. animon napsal:

    nevím, proč, ale vrylo se mi do paměti, že Poison za totáče (1986) stál 600 kčs, z obchoďáku byla fronta až ven, tak jsem se jen zeptala, co a za kolik, ale ta fronta mě odradila :-(.

  20. Tina napsal:

    Skvela pripomienka starych voni! 🙂 Presne som si minula spomenula na Impulse, aky to bol trhak ;))

  21. Rosie napsal:

    Dokonalé 😀
    No, ty fialky mám spojené s dětstvím – oblíbená mamina květina. Docela mi voněly. A impuls, rexona moschus… Ach ta nostalgie 🙂

  22. zarox21 napsal:

    To je nádherný retro! Vzpomínám také na sadu mýdel Elida, které dostávala moje babička k vánocům. Maminka si chodila do Jilské nebo Michalské (už si to nějak nepamatuji) do lahvičky pro Pačuli. To je vůně, při které si na ni vždycky vzpomenu. A kdo u nás ve třídě neopužíval Bac spray /nejlépe hnědý nebo zelený/, byl úplně out…. 🙂

  23. K. napsal:

    Děkuju za vzpomínku. Pamatuju všechny z Tebou jmenovaných vůní. Po živých květech jsem strašně toužila a těšila se, až budu dospělá a dostanu je. Opravdickou voňavku. 🙂 Listopad přišel dřív než dospělost. A fakt byly živý, taky jsem je zkoumala.
    Bac byl i sprchový gel, ten německý text se slovenským překladem (česky to tam nebylo) na lahvičce moje sestra zhudebnila. Teď se mi to celé vybavilo. Díky!
    Přispěla bych vzpomínkou na mýdlo Zelené jablko v takove velké krabičce s lesklým zeleným papírem a fotkou jablka. To ale opravdu vonělo, teda aspoň v mojí vzpomínce. Dávali jsme ho do skříně mezi oblečení, aby hezky vonělo. Až když vyčichlo, tak putovalo do koupelny. 🙂
    Díky za článek.

  24. Petra napsal:

    Obdiv pro Vás všechny, kdo si pamatujete jména vůniček z dob minulých. Nějak jsem to zasunula dozadu ale při pohledu na tenhle blog mi všechno krásně vyplulo. Díky za krásné vzpomínky, trošku melancholie, taky jsem v té době byla puberťák………

  25. jana napsal:

    Díky za prima článek. Krásně jsem se zasnila. Taky již „pamětnice“ si zcela živě vzpomínám na páchnoucí mrtvé živé květy. ( Jako malá slečna jsem je mamce koupila k vánocům spolu s rudou rtěnkou :-)) Spreje BAC jsme poprvé přivezli z dovolené u Balatonu v Maďarsku, kde měli tenkrát
    velký výběr u nás neexistujících luxusních mýdel. Měli jsme toho dlouho plné skříně…. Nostalgicky vzpomínám na mamčin parfémový olej Mochus v miniaturní skleničce. Do školy jsem tajně používala i taťkovu luxusní kolínskou v BRUT v zelené lahvičce… Po Impulsech (které jsem mimochodem nikdy nemusela) přišla nepřeberná škála deodorantů FA. Mé první vůně – toaletní vody byly Exclamation ( kdysi velmi populární černobílý vykřičník), pak Vanilla fields, vonící po čerstvé vanilce… nebo také Chanson D´au. Ten se prodává dodnes…. V nepřeberném množství dnešních levných i drahých vůní, vzpomínám na tyto zmiňované s velkou nostalgií a dodnes si přesně jednotlivé vůně vybavuji….

  26. Ela napsal:

    Díky za ten vejlet do mládí! Všechny prastarý vůně tady vzpomenutý pamatuju, některý dokonce ještě i mám – trocha nalejvaný pačuli z bylinkářství v Mostecký a vzorek Poison, jojo:-) A ještě se mi vybavil jeden hit tý doby, zelený mycí želé Ozalur v tubě, vyráběl se v n.p. Vřídla Karlovy Vary… úžasná záležitost… Jestlipak ho tu někdo pamatuje?

  27. Václav napsal:

    No tak Vás tady čtu a protože jsem On tak bych se chtěl zeptat na starý pánský „Pitralon“. Nemáte některá z pamětnic od něho alespoň lahvičku ? Vendy.

  28. Tom napsal:

    Výborně. Vidím ten mámin flakónek jako byto bylo včera. Díky za úžasnou rerospektivu 🙂

  29. pirko napsal:

    proc se nevyrabi zive kvety, a vůbec české vonavky ? Ty zahranicni mi lezou krkem, v kazde EU zemi jsou stejne, nic originálního

  30. Pamatuju všechny! Byċ może měla máma a já se s tím voněla. Živé květy fialka jsem jí jednou koupila a stály na poličce v koupelně roky. Později jsem pochopila, proč byly netknuté. Impulse hnědý, Impulse Incognito – takový duhový, to bylo in na gymplu. A v šestnácti jsem dostala od švagrové Dior – Diorella a to jsem byla frajerka největší. Tak jsem si ji šetřila, že jsem ji skoro nenosila. Ajaj, to byly časy, celé se mi to vybavilo! Díky!

  31. Vitya napsal:

    Rád bych se podělil i já o nějakou tu vzpomínku, i když ne moji, jelikož jsem se narodil o pár let později :)… Moje babička měla ráda, a ráda by si ji ještě koupila, voňavku černá kočka/cat noire – ta tady zmiňovaná není… Dále z živých květů měla mamka a ostatní moje tety a babička ráda šeřík, dále potom ten byč može, kterým se mamka voní občas i teď a také všemi opovrhované ruské duchy s velkou oblibou taky používaly a občas i dnes, když jim nějakou tu krassnuyu moskvu koupím, tak jsou štěstím bez sebe. Děda používal ruský les nebo trojnoj, taky fougere, chypré => Alpa nebo pitralon. Tata používal 378 (někdy mu ji také koupím) nebo Sashu. Já osobně taky preferuji těžší vůně ruského typu. V současné době ještě taky mamka i sestřenice používají parfém Marussya (Slava Zajcev)… Krásný blog… 🙂

  32. Missy napsal:

    Á bože, Impulsy měla snad mamka všechny! 😀 Měla hotovou sbírku a doteď si pamatuju, jak jsem je nenápadně používala na bárbíny… 😀

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s